MINIMALISTICKÁ KOUPELNA...

...jestli má být u nás doma alespoň jedna místnost opravdu minimalistická, pak je to koupelna. A to co se týče vzhledu i obsahu, tady se mi nejvíc daří přibližovat se zerowaste životnímu stylu. Na tuhle kapitolu doufám ještě přijde řada. Dnes bych ale chtěla spíš ukázat, jak se mi (ne)podařilo naši koupelnu "zateplit" a zabydlet. Už jsem ji tu jednou ukazovala ještě bez doplňků, tak můžete porovnat ;-)...

...musím říct, že poslední dobou se dají sehnat opravdu hezké, neutrální, přírodní doplňky (je vidět, že je to trend). Já třeba nedávno navštívila po hodně dlouhé době Jysk a byla jsem velmi mile překvapena jejich nabídkou. Koupila jsem si tam nezbytné proutěné košíky, krásný vaflový ručník, který se hodí i jako koupelnová předložka a dřevěný kartáček na ruce. Jiné poklady mám zase z Bella Rose, třeba měkounké ručníky Meraki. Chtěla jsem také nějakou dřevěnou, rustikální stoličku na odkládání věcí. Jednu jsem pořídila přes internet, ale ve skutečnosti barevně neodpovídala mým představám (její dřevo mělo nádech lehce do zrzava, a to já nemám moc ráda). Takže jsem ji vrátila a tu pravou stále hledám. Náhradu mi zde zatím dělá obyčejná stolička z Ikey, ta ale také různě putuje po bytě...

...další, z čeho mám radost, je to, že se čím dál víc objevuje i klasická drogerie s minimalistickými obaly, třeba nová edice šamponů od Alverde z DM, mohli by udělat podobnou řadu i na sprchové gely, takovéhle lahvičky by mi na poličkách vůbec nevadily, narozdíl od všech těch barevných a křiklavých, obzvlášť katastrofa bývá kosmetika pro děti...

...na další zútulnění jsem použila věci, které už jsem měla, pár rostlinek, košíčků, svíček... tekuté mýdlo na ruce jsem přelila do lahvičky od krému na ruce, lahvička je skleněná a moc pěkná, škoda ji nevyužít. Já osobně také hodně používám klasická tuhá mýdla, včetně přípravků na vlasy, a na ty se zase bezvadně hodí všelijaké malé mističky...

...celkově vnímám koupelnu hlavně jako místo, které by mělo být praktické a funkční, součástí té naší je i místo na praní jako u většiny českých koupelen (prádelna jako speciální místnost je sice fajn věc, ale u nás na ni není prostor), takže tomu i její vzhled odpovídá...

RECY AUTODRÁHA...

...holky mají novou hračku... jen tak... na Vánoce ani na jiné oslavy se nečekalo. Ani ji samotnou nebylo v plánu pořizovat (holky přece autodráhu nepotřebují, ne?). Ale... V pátek jsme s mojí "skorošvagrovou" během vyřizování nějakých záležitostí ve městě zašly nakouknout do dobročinného bazárku (kam s oblibou odnáším věci vytříděné z mých minimalistických čistek) a ona mě hned při vstupu upozornila na tuto rychlodráhu pro autíčka za dvacet korun... 

...no, bez té nešlo odejít, i kdybych ji měla ponechat v původním stavu (viz foto) - byla trochu "kreativně upravená" původním majitelem. Vlastně by mi ani s těmi čmáranci tolik nevadila, i tak byla moc hezká. A holkám, když jsem ji přinesla, to bylo úplně jedno, hned se na ni vrhly a vůbec nevadilo, že u ní zbylo pouze jedno autíčko. Však se doma našly jiné věci, které se dají po dráze posílat - kuličky, jiná autíčka a další různé "poklady" z Kinder vajíček... 

...mně to ale samozřejmě nakonec nedalo a ještě odpoledne jsem se pustila do natírání, všechno ostatní šlo stranou, tohle prostě muselo být hned. Barvy, co mi zůstaly po natírání hrazdičky, opět našly své využití. Trošku jsem si práci zkomplikovala tím, že jsem si usmyslela natřít dráhu uvnitř na šedo a zvenčí na bílo. Bývale by bylo chytřejší (a asi i hezčí) natřít na bílo celou dráhu a šedý nechat jen strom. Takhle má dráha spoustu nedokonalostí (ale proč dělat věci jednoduše, že? ;-D). Ale té radosti... je to skvost...

...nová radost po mém zásahu...

...předchozí stav po zásahu původního majitele...

THE REST OF THE BEDROOM...

...z "ložnice" už nám zbyla jenom postel a jeden noční stolek. A vestavěná skříň na oblečení vlastně (jestli se to teda taky počítá). Zbytek místnosti už okupují dcerky ;-). Ale k několika změnám (od doby, kdy jsem psala o ložnici naposledy) tu došlo...

...nad postel nám přibyla Ikea polička, na kterou bych si chtěla vystavit fotky těch našich dvou lásek. Než tomu tak bude, dala jsem na ni zatím jeden plakát od Báry v klip-rámu (alespoň jeden ze tří, které byly diletantsky přilepené na zdi washi-páskami)...

...naopak ubyl (jak už jsem zmiňovala) jeden noční stolek - ten můj. Moc věcí jsem v něm naštěstí neměla, jen nějaké šperky, kosmetiku a právě rozečtené knihy. Díky debordelizaci a postupnému minimalizování se pro ně našlo místo jinde. Rozečtené knížky jsem uklidila zpátky do knihovny, protože ve stolku ležely bez povšimnutí už víc než rok. Nechala jsem si na dočtení jen jednu a tu jsem přesunula sem v naději, že po ní snad sáhnu po večerech častěji místo tupého zírání na tv nebo brouzdání po netu. Uvidíme. Kosmetiku jsem přesunula k ostatní do koupelny, už se mi téměř všechna vejde do koupelnové skříňky, neuvěřitelné! A šperky se vešly do skříně s oblečením, kde ještě stále třídím a ubírám. Díky tomu se zjednodušil proces úpravy mého zevnějšku, když se někam chystám - dojdu si tak už jen do skříně a do koupelny a přehrabování se v nočním stolku odpadlo...

...ještě bylo potřeba vyřešit, co s lampičkou. Protože byla skleněná, nechtěla jsem ji nechávat na zemi, aby ji jedna z dcer nerozbila a nepořezala se o střepy. Nakonec jsem si ji prozřetelně rozbila sama ;-D. A tak máme od rodičů zapůjčenou provizorní na klips. Je za něj připevněná na poličce, která se momentálně hodí i na odkládání důležitých věcí, jež u sebe potřebuji mít v noci. Jako třeba mobil. Kvůli budíku, samozřejmě...

IN KIDS...

...po čase došlo opět k nějakým změnám v pokojíčku. Na začátku prázdnin jsme sem přistěhovali naší mladší dceři postýlku. Do té doby ji neměla, v noci spala u nás v posteli v hnízdečku od Mmmoje... a přes den většinou v kočárku (není nad to mít kočárek v bytě ;-D), ten se občas hodil i večer, když nemohla usnout ;-). Z velké postele jsme ji samozřejmě nevyhnali, většinu noci je pořád ještě u nás, ale už jsem chtěla, aby měla taky nějaké to "doupátko", které by bylo jenom její. Hnízdečko jsme do postýlky přestěhovali, vejde se tam úplně akorát a malá je v něm pořád spokojená. Takže tu znovu musím vychválit Martininy výrobky, které stále využíváme a jsem s nimi nadmíru spokojená! Vedle hnízdečka je to také mantinel, který byl původně šitý na míru do kolíbky, ale dá se využít i ve velké postýlce (vyšel akorát na obě boční a zadní stěnu, čili ideálně), jako přikrývku stále používáme dečku ze zavinovačky a dokonce velká milníková podložka na focení se dá využít i jinak - krásně vyšla jako přehoz na postel starší dcery. Je vidět, že to má Marťa zkrátka promyšlené a věci od ní nejsou žádné jednorázovky...

...aby se nám to všechno do pokojíčku lépe poskládalo, musela jsem se chtě - nechtě zbavit svého nočního stolku (což pro mě teď samosebou nebyl žádný problém, když jedu ten minimalismus ;-D). Vznikl tak prostor vedle postýlky a naší postele, kam jsem položila bedýnky s knihami. Takhle uložené knihy v bedýnkách jsem viděla u někoho na instagramu a moc se mi to líbilo. Dcera se k nim dobře dostane (teď nevím, jestli je výhoda, že i ta druhá ;-D) a jednoduše si je odtud může brát a zase zpátky uklízet. Jedna je Jysk, druhá Ikea, v budoucnu bych je ráda opět natřela a vyzdobila svou milovanou ubrouskovou technikou, ale to až čas dovolí, zatím se mi líbí i takhle. Další novinky v pokojíčku jsou spíš jen takové drobnosti, které se sem tam mění...

...postýlka je ještě po partnerovi... a že je oprýskaná nezakryje ani stromečková dečka ;-)...

...medvěda zdobí něžná lněná korunka od Sew4Home...

...dcera se mnou inspirovala a taky si dotáhla do pokojíčku dekorace zvenku - šišky - akorát ji člověk musí usměrňovat, sbírala by jich spousty ;-)...

...kromě plakátů od Mmmoje... jsem zarámovala i přáníčko, které jsme od Marti dostali k dceřiným narozeninám...
...pavouka si přála už k Vánocům, nakonec dostala tohoto háčkovaného krasavce od naší nejmilejší tety ;-)...

...liščí mini polštářek je růčo šitý i kreslený... a voní po levanduli...

CABINET...

...mé uklízecí šílenství jde pomalu do finále a k tomu, abych se aspoň trochu uklidnila, mi zbývá už jen odklidit pár krabic s vytříděnými zbytečnostmi. Bylo nutné zbavit se spousty věcí, protože na jejich místo přijdou jiné. No, o vyřazování oblečení a různého dalšího prádla, probírání se všemožnými dokumenty, knihami, časopisy a selekci dalších a dalších věcí se toho moc psát nedalo (respektive koho by to bavilo číst?) a výsledek není zas tak moc vidět, aby bylo co fotit, i když ve skříních panuje větší řád a volněji se dýchá...

...jediné, co je vidět a na co jsem se chystala opravdu dlouho, je proměna vitríny, která dosud sloužila jako knihovna. Já ale snila o tom, že si v ní jednou vystavím své dekorace. Jenže co se všemi těmi knihami? Díky generálnímu úklidu se pro ně místo našlo, i když už nejsou na očích. Ale myslím, že na ty dekorace se lépe kouká. A jednou snad, až bude více prostoru, bude znovu i ta knihovna, navíc ještě s vysněným čtecím koutkem s pohodlným křeslem...

...vitríně se určitě také ulevilo, není to nábytek určený k tomu, aby byl zatěžkán takovým množstvím knih, takže to odlehčení je fajn i třeba z hlediska bezpečnosti. Nicméně i tak nějaké knihy zůstat musely, hlavně ve spodní části, ale ve zbylých třech poličkách už mi dělají radost všechny mé oblíbené hrnečky, mističky, svícny, podnosy a krabičky, díky nimž mám po ruce svíčky a další drobné dekorace, na které jsem zapomínala, když byly uložené v krabicích v těch nejzazších koutech bytu...

MOVEMENTS...

...tak už došlo na můj dočasný "beauty koutek", který tvořil jakýsi předěl mezi tím, co je ještě ložnice a co už dětský pokoj. Tvořil ho pozůstatek provizorního stolu, který sloužil jako odkladiště všeličeho ještě před vznikem pokojíčku. Bylo jasné, že ho nebudu mít napořád, i když ještě vyloženě nepřekážel, časem by stejně musel ustoupit dětské postýlce. Přestože se nejedná o bůhvíjaký kousek, vlastně jde o celkem nehezký kus nábytku, přirostl mi ten sokl k srdci a nechtělo se mi ho úplně vzdát. Vymyslela jsem proto jiné místo, kde by ještě mohl dělat "parádu" ;-) a opět si zahrála u nás doma na škatulata...

...v obýváku za sedačkou vedle knihovny jsem měla takové dekorační místečko, které bylo vytvořeno z obyčejných dvou krabic postavených na sobě, ukrývajících opět spoustu nepotřebných věcí, se kterými bylo třeba se rozloučit. No, a právě sem se soklík krásně vešel, čímž zde pro mě vzniklo celkem důstojné místo na dekorace. Ladila jsem už do podzimu. Na něj odkazuje Radanin kalendář, rostlinka v mém diy-květináči, znovuobjevená lucernička od kamarádky, již mám dobrých dvanáct let - myslím tu lucernu, kamarádku mám od MŠ ;-) - (jak je to vyklízení prospěšné - člověk narazí na zajímavé, dávno zapomenuté poklady), a pozůstatek beauty koutku - balzám na ruce s černým čajem CdP, který se na podzim jistě také bude hodit...



NEWS IN KIDS ROOM...

...pomalu se připravujeme na tu velkou změnu, kterou k nám domů vnese nový příchozí, a tak jsem si poslední týdny lámala hlavu nad tím, jak vše uzpůsobit, aby věci, které nutně musejí přibýt, zapadly do našeho domova co nejpřirozeněji. Změny proběhly hlavně u dcery v pokojíčku. Potřebovala jsem sem dostat ještě jednu komodu na oblečení a věci pro miminko a promyslet, kam přijde znovu dětská postýlka. I když ta zpočátku ještě nebude třeba, na prvních pár měsíců počítám jen s pojízdnou kolíbkou, která pravděpodobně bude měnit své stanoviště dle potřeby. A pro přebalovací stůl mám vyhrazeno dočasné místo v obýváku...

...takže nakonec přibyl jen nějaký nábytek podél jedné stěny, vše ostatní zatím zůstalo. A protože náš prostor není nafukovací, muselo jít také něco pryč. Proti tomu, jak se snažím své věci minimalizovat a ubírat, k těm dceřiným (a i partnerovým) si to nedovolím, myslím, že nemám právo vyhazovat něco, co není "moje". Ale něčeho jsme se vzdát prostě museli a tím něčím se ukázal být kartonový domeček. Byl už stejně dost potrhaný a hodně pokreslený (o to větší ale k němu měla dcera citový vztah) a je pravda, že sloužil hlavně jako úschovna větších hraček. Tak jsem ji na to raději dopředu připravovala, že domeček půjde pryč (a kdyby jí opravdu hodně chyběl, máme ještě jeden úplně nový schovaný zatím ve sklepě)...

...nábytek je všechen z Ikey (vím, že se to slovo skloňovat nemá, ale mně se to víc líbí), kromě jiného také proto, že komodu Malm a boxy Trofast už jsme měli a nechtěla jsem je míchat s něčím jiným, takže jsme jen přikoupili další (navíc jsem se vším moc spokojená, slouží skvěle). Je to takový šikovný a hlavně variabilní základ a počítám, že se vyřádím spíše na doplňcích. O těch zas někdy příště ;-)...

 

ON THE TABLE...

 ...nelíbí se vám váš stůl? Hoďte na něj ubrus! Já to tak vyřešila a hned jsem zas o něco spokojenější. Náš jídelní stůl je obyčejný, z Aska, byl jednou z prvních věcí, kterou jsme si při zařizování bytu před sedmi lety pořídili. Za tu dobu už jeho vzhled dostal celkem zabrat, má pomalované nohy od dcery a navrch má sem tam malinký cákanec od balakrylu nebo laku. To je zase moje práce (i když při svém tvoření používám igelit, občas mi to ujede, no)...

...samozřejmě, fleky šly docela dobře vydrbat, ale zkrátka stůl už nevypadá jako dřív. O ubrusu už jsem přemýšlela dlouho. Při významnějších událostech jako třeba o Vánocích, Velikonocích či jiných slavnostnějších obědech a večeřích používám k prostírání ubrus bílý, "slavnostní". Ale chtěla jsem nějaký na každodenní využití, takže bílý nepřipadal v úvahu. Vybrala jsem tedy lněný šedý z H&M a pořídila ho v letní slevě společně s pruhovaným povlečením. Ubrus byl hodně veliký, takže z něho mám nakonec dva, které na náš neveliký stůl bohatě stačí. Z toho mám radost, protože bych bývale ještě jeden stejně potřebovala, abych ho měla čím vystřídat, když se bude prát...

...nebudu nikomu nic nalhávat, čistý nevydržel ani jeden den (a to nejen zásluhou dcery). Ale vlastně jsem s tím počítala. Nic si nepořídit a čekat, až mi děti vyrostou, aby mi nedělaly doma binec, mi připadá absurdní. Z ubrusu se raduju, i když bude sem tam s nějakým flekem. Navíc máme krásné stromové prostírání od Báry, které na ubrusu skvěle vyniká, a pro naši malou už mám vyhlídlé dětské...

STRIPES IN BED...

...pruhované povlečení jsem si dlouho přála (stejně jako lněné nebo mramorové - ta na mě doufám ještě někde někdy čekají). Měla jsem vyhlídnuté jedno z Ikey, ale nakonec jsem podlehla letním výprodejovým slevám na H&M home a pořídila ho tam. Vneslo nám do ložnice letní atmosféru...

...musela jsem ho tedy zkombinovat s bílým povlečením na polštáře, protože to z H&M je na čtvercové (výplně do nich mám na seznamu "co nutně potřebuji z Ikey", kam se doufám vydáme koncem léta), takže prozatím takto...

...se začátkem prázdnin jsem se začetla do Šťastné knihy Báry Šťastné - už podruhé a stále se nepřestávám bavit a nacházet. Pokud ještě někdo náhodou nezná, vřele doporučuji, stejně jako autorčin blog...

CHANGE IN LIVING ROOM...

 ...přes Velikonoce došlo k jedné větší změně u nás v obýváku. No, větší... jak se to vezme. Pro mě je ta změna velká, i když ve skutečnosti došlo jen k výměně závěsů. Protože přestavba našeho domku jde hodně pomalu (tím si nestěžuji, pouze konstatuji) a vzhledem k charakteru prací, které tam probíhají, zatím nic nenasvědčuje tomu, že bych jakožto žena mohla přiložit ruku k dílu, skládám si v hlavě (prozatím) wishlist toho, co bych jednou v našem domku chtěla mít. Jedna z těch věcí jsou lněné závěsy v neutrálních barvách šedé a béžové...

...a jak si to tak průběžně promýšlím, najednou si říkám, že zrovna s těmi závěsy bych čekat nemusela a proč si jednou za čas nesplnit takový malý sen o něco dříve...

...a tak už jedny máme. Jsou z H&M a trochu to s nimi byla anabáze. Měla jsem vyměřeno, že rozměrově vyjdou přesně, aby byly až na podlahu (jak jsem chtěla). Než jsem je pověsila, samozřejmě jsem je vyprala a shledala tak netušenou vlastnost lnu - krapet se praním srazí. Takže poté už mi nevyšly pěkně k podlaze, ale asi 7 cm nad, a na to jsem se při nejlepší vůli nemohla koukat. Naštěstí mají závěsy celkem velkorysý tunýlek, který já jsem nepotřebovala. Ten jsem tedy rozpárala a nejdražší maminka mi závěsy založila a znovu na ně našila řasící stuhu. Vyšlo to skvěle a já si oddychla. Závěsy navíc měly i po vyprání v aviváži pro mě nezvyklý "čmuch", který mi také vadil. Ale díky slunečním dnům a častějšímu větrání je už pryč a já si mohu naplno užívat naši malou velkou změnu...



...pro srovnání přidávám foto s bývalými závěsy...

BED FOR DAUGHTER...

...dcerka nám roste (zdá se mi, že až neskutečně rychle), a tak u nás nedávno nastala jedna  v e l i k á  změna. Vyměnili jsme dětskou postýlku za postel pro "velkou holku". (V postýlce tedy nespala už delší dobu. Co jsem začala chodit do práce, spávala s námi v posteli. Nějak jsme to všichni tři potřebovali.)...

...s novou postelí přišlo i několik dalších změn v jejím "pokojíčku". Museli jsme definitivně vystěhovat pracovní stůl, který do této doby stejně sloužil spíš jako "smetiště", kam se odkládalo kdeco, a který jsem si aspoň na chvilku "vyzdobila" svými poklady. Vlastně to ani pořádný stůl nebyl, pouze dva policové sokly, na nichž byla položená velká dřevěná deska. Byl to kousek z partnerova pokojíku, takže v policích byly hlavně jeho věci. O to těžší s ním bylo loučení (pro mě sice přímo ne, ale cítila jsem tu špetku nostalgie při vyklízení starých CD, které už roky nikdo neposlouchal, všelijakých  nefunkčních mobilů, kabelů a sluchátek, hromádky snad ještě školních sešitků, štosu maturitních otázek!!! :-D a různých prospektů a časopisů). On totiž ten slavný Bářin životní minimalismus je sice hezká věc, ale spíš pro toho, kdo se k němu svobodně sám od sebe rozhodl, než pro toho, který k němu byl donucen ;-). Ano, trošku jsem si dupla a poukázala na několik zbytečností, jejichž jediná funkce byla lapání prachu, a přiznávám, že mě maličko tíží černé svědomí, zda nebylo zas jednou příliš podle mě)...

...ale zpět k těm změnám. Postel je z Ikey, to asi každý pozná na první pohled. Dá se z ní vysunout ještě jedno lůžko, ale já mám hlavně radost z toho, že má ty dvě úložné zásuvky, tyhle věci jsou totiž v našem mini bytě naprosto zásadní. Myslím, že je vidět, že si potrpím spíš na doplňky, takže jsem pořídila dětské povlečení od Design Letters. Písmenkový motiv jsem vybrala také proto, že naše dcera je podle mě docela velká  č t e n á ř k a,  ze všech svých hraček nejvíc miluje knihy, poměrně dost jí totiž čteme (včetně babiček) a ona zas často a ráda na oplátku "čte" nám ;-). Povlečení je opravdu nádherné, krásně měkounké. Je pravda, že rozměrově nesedí na naše české lůžkoviny, ale myslím, že to není tak zlé. Povlak na polštář je tedy malý - hodí se spíš na malý dekorační polštářek než na spaní, proto jsem dceři nechala polštář původní s neutrálním smetanovým povlečením. Povlak na peřinu je zas naopak větší, než je rozměr našich dětských přikrývek, z čehož jsem trochu měla strach, ale nezdá se mi to tak hrozné. Určitě nelituju, že jsem ho koupila...

...další, podle mě super věc, je úložný koš House Doctor, který jsem měla původně na prádlo čekající na vyžehlení. Záhy jsem si ale na prádlo pořídila jiný a tento koš nechala dceři na plyšáky (nechápu, jak to dělají, ale nějak záhadně se nám stále množí). Má je tak hned po ruce (před spaním je všechny loví a skládá vedle sebe na postel), navíc se v něm dají snadno a rychle kamkoliv přenést (dcerka si totiž raději než v pokojíčku "hraje" v obýváku, z čehož obvykle mívám ohromnou radost, když neustále zakopávám o nějaká zvířátka, ale u koho to tak není, že...) a hlavně, stejně jako se dají z koše rychle vyházet, rychle se i uklidí. No, a jeden (ten hezčí) soklík od stolu jsem si nechala (ukořistila) pro sebe (teď už asi nezapřu, že jsem sobec) a udělala si z něj znovu ten svůj "původní" koutek ve zjednodušené verzi...