...dcerka nám roste (zdá se mi, že až neskutečně rychle), a tak u nás nedávno nastala jedna v e l i k á změna. Vyměnili jsme dětskou postýlku za postel pro "velkou holku". (V postýlce tedy nespala už delší dobu. Co jsem začala chodit do práce, spávala s námi v posteli. Nějak jsme to všichni tři potřebovali.)...
...s novou postelí přišlo i několik dalších změn v jejím
"pokojíčku". Museli jsme definitivně vystěhovat pracovní stůl, který do této doby stejně sloužil spíš jako "smetiště", kam se odkládalo kdeco, a který jsem si aspoň na chvilku "vyzdobila" svými poklady. Vlastně to ani pořádný stůl nebyl, pouze dva policové sokly, na nichž byla položená velká dřevěná deska. Byl to kousek z partnerova pokojíku, takže v policích byly hlavně jeho věci. O to těžší s ním bylo loučení (pro mě sice přímo ne, ale cítila jsem tu špetku nostalgie při vyklízení starých CD, které už roky nikdo neposlouchal, všelijakých nefunkčních mobilů, kabelů a sluchátek, hromádky snad ještě školních sešitků, štosu maturitních otázek!!! :-D a různých prospektů a časopisů). On totiž ten slavný
Bářin životní minimalismus je sice hezká věc, ale spíš pro toho, kdo se k němu svobodně sám od sebe rozhodl, než pro toho, který k němu byl donucen ;-). Ano, trošku jsem si dupla a poukázala na několik zbytečností, jejichž jediná funkce byla lapání prachu, a přiznávám, že mě maličko tíží černé svědomí, zda nebylo zas jednou příliš podle mě)...
...ale zpět k těm změnám. Postel je z Ikey, to asi každý pozná na první pohled. Dá se z ní vysunout ještě jedno lůžko, ale já mám hlavně radost z toho, že má ty dvě úložné zásuvky, tyhle věci jsou totiž v našem mini bytě naprosto zásadní. Myslím, že je vidět, že si potrpím spíš na doplňky, takže jsem pořídila dětské povlečení od Design Letters. Písmenkový motiv jsem vybrala také proto, že naše dcera je podle mě docela velká č t e n á ř k a, ze všech svých hraček nejvíc miluje knihy, poměrně dost jí totiž čteme (včetně babiček) a ona zas často a ráda na oplátku "čte" nám ;-). Povlečení je opravdu nádherné, krásně měkounké. Je pravda, že rozměrově nesedí na naše české lůžkoviny, ale myslím, že to není tak zlé. Povlak na polštář je tedy malý - hodí se spíš na malý dekorační polštářek než na spaní, proto jsem dceři nechala polštář původní s neutrálním smetanovým povlečením. Povlak na peřinu je zas naopak větší, než je rozměr našich dětských přikrývek, z čehož jsem trochu měla strach, ale nezdá se mi to tak hrozné. Určitě nelituju, že jsem ho koupila...
...další, podle mě super věc, je úložný koš House Doctor, který jsem měla původně na prádlo čekající na vyžehlení. Záhy jsem si ale na prádlo pořídila jiný a tento koš nechala dceři na plyšáky (nechápu, jak to dělají, ale nějak záhadně se nám stále množí). Má je tak hned po ruce (před spaním je všechny loví a skládá vedle sebe na postel), navíc se v něm dají snadno a rychle kamkoliv přenést (dcerka si totiž raději než v pokojíčku "hraje" v obýváku, z čehož obvykle mívám ohromnou radost, když neustále zakopávám o nějaká zvířátka, ale u koho to tak není, že...) a hlavně, stejně jako se dají z koše rychle vyházet, rychle se i uklidí. No, a jeden (ten hezčí) soklík od stolu jsem si nechala (ukořistila) pro sebe (teď už asi nezapřu, že jsem sobec) a udělala si z něj znovu ten svůj
"původní" koutek ve zjednodušené verzi...
