OHLÉDNUTÍ...

...když přemýšlím nad tím, jaké vlastně letos byly ty naše Vánoce, řekla bych, že úplně obyčejné. Ale tak nějak hezky obyčejné. Jsem ráda, že jsme je mohli prožít tak, jak jsme je prožili (i se vším, co se třeba úplně nepovedlo). Během adventu jsem se moc nedostala k focení, blogu, pročítání jiných blogů a trochu mě to mrzelo, hodně jsem i přemýšlela nad tím, jaký to pro mě má smysl...

...mým velkým přáním bylo, abychom prožili advent a přípravy na Vánoce v klidu. Chtěla jsem si užít to chystání a těšení se se starší dcerou (té mladší je to všechno zatím jedno, ta se má nejlíp). Někdy se to dařilo víc, někdy míň. Ale to pozitivní nakonec hodně převažovalo a z toho, co úplně nevyšlo, si beru samozřejmě ponaučení pro příště ;-)...

...dárky pro holky jsem tentokrát dávala dohromady už od léta (přesto jsem úplně zapomněla pořídit jeden vysněný pro tu starší, ale naštěstí bude mít brzy narozeniny), i zabalit se mi je podařilo dřív než odpoledne na Štědrý den (jak bývalo mým zvykem). Na balení jsem pořídila pouze několik archů čistě bílého papíru (na vlastnoruční pokreslení, jak jsem původně zamýšlela, bohužel nedošlo) a drobnější dárky jsem zabalila do nastřádaných zbytků papírů z předchozích Vánoc. Zdobila jsem tím, co jsem našla - washi páskami a peříčky, na cedulky jsem zrecyklovala odstřižky papíru z různých balíků. Něco málo jsem i napekla, perníčky společně s dcerou, ostatní sama. Linecké se mi vůbec nepovedlo, mám na něj špatný recept - je v něm chybně spočítané množství ingrediencí. A přestože to vím, každý rok ho podle toho receptu tvrdošíjně peču a vždy se divím, že to zase nevyšlo...

...stromeček nám nosí Ježíšek. Když se na Štědrý den probudíme, přivítá nás svou vůní. Letos je ozdobený vším, co jsme doma našli. Kvůli té nejmladší chybí ozdoby na jeho spodním patře a skleněnky jsme situovaly také raději do těch vyšších. Kupodivu ji ale obsah kuchyňských skříněk stále láká víc, na stromku maximálně počechrá jehličí a to jí stačí...

...štědrovečerní tabuli prostírám hodně minimalisticky a skoro každý rok stejně. Zvykli jsme si na rozkrajování jablíček před večeří a pod talířem musí mít každý šupinu z kapra. Nově přibyly mé prstýnky na ubrousky a výzdobu zajistily kamínky. Jinak jsem nechávala prostor na odkládání mísy se salátem a kaprem (abych nemusela vstávat od stolu). Štědrý večer jsme trávili s babičkami a dědou (toho mají holky už jen jednoho). Uteklo to...

...malý náznak toho, co pod ním letos bylo...

VÁNOČNÍ BLOGERSKÁ VÝMĚNA...

...po velice příjemné zkušenosti před půlrokem jsem se znovu zúčastnila blogerské výměny, kterou opět uspořádaly Marcela s Martinou. Přestože jsem věděla, že o adventu nebude času nazbyt, při rozhodování, zda se zase přidat, jsem neváhala ani minutu. Jednak se mi moc líbí ten nápad udělat si jen tak navzájem radost s někým, koho znám maximálně virtuálně, a jednak jsem se těšila, že si zase budu "muset" udělat čas na svůj milovaný koníček, decoupage...

...ve dvojici jsem se ocitla s paní Martinkou, kterou znám z instagramu. Už odtamtud jsem věděla, že je to kreativní člověk, že ji baví různá diy, zdobení a zútulňování jejich domova podobně jako mě. I Marcela mi psala, že se podle ní k sobě s Martinou skvěle hodíme, a myslím, že to opravdu trefila. Obě máme rády přírodní věci, neutrální barvy, Tine K Home ;-) a určitě by se toho našlo ještě víc. Na Martiny instagramu jsem obdivovala třeba to, jak si sama vyrobila lustr z peříček, nebo jak teď v předvánočním čase tvořila se svými dětmi ozdoby na stromeček...

...na tom, co si nadělíme, jsme se s Martinou tak trochu dohodly. Ona se mi svěřila se svou láskou ke značce Tine K Home a já jí zase "nenápadně" naznačila, že se mi moc líbily ty ozdobičky ;-). Sama mi nabídla kulaté zrcadlo v kůži, mohla jsem si i vybrat barvu kůže. Takováto zrcadla totiž běžně vyrábí její manžel a Martina se rozhodla, že by to tentokrát zkusila sama. Když mi v mailu popisovala výrobní proces, musím před ní vysmeknout poklonu, protože zrcadlo sama řezala, brousila a lepila, nevím, nevím, jestli já bych si troufla na práci s frézou. A povedlo se jí to náramně, protože zrcadlo je nádherné, minimalistické, přesně jak to mám ráda. Rozhodla jsem se, že se u nás  bude nejlépe vyjímat v pokojíčku u dcer, jen ještě čeká na skobičku. Kromě něj mě ale v balíčku navíc mile překvapily již zmiňované ozdoby, skládaný andělíček, šiška a větvička eukalyptu (i ty mi udělaly ohromnou radost). Nechyběl ani osobní dopis s pozdravem a vánočně-novoročním přáním a třešničkou na dortu bylo, že mi balík přišel zabalený ve vánočním papíře...

...i když jsem to tu už naznačila, co jsem na oplátku poslala Martině já, brzy uvidíme na blogu u Marcelky (Martina svůj blog nemá). A mně už zbývá jen moc poděkovat oběma zakladatelkám výměny, že tuto akci znovu rozběhly a zprostředkovaly, díky holky, byla to pro mě opět radost a čest ;-)...

ADVENT TIME...

...malé adventní nahlédnutí k nám: chybí tomu zelená, ale je mi líto škubat větvičky, a tak čekám, jestli mi do cesty přijde nějaká spadlá... bílá je pro mě symbolem čistoty, klidu, prostoty... přála jsem si mít takové nejen Vánoce, ale i advent. Přiznám se, nezačala jsem nejlíp (vůbec nechápu, jak se mi to podařilo, ale znovu mám pocit, že je náš domov zavalen věcmi; co už bylo protříděné, je zase plné, a nějak mi to vzalo vítr z plachet). Ale ještě s tím můžu něco udělat, zklidnit se...

...letos máme nejkratší advent, jaký může být. A já se zrovna včera dověděla několik zajímavostí o symbolice adventního věnce. Tato tradice se k nám prý dostala až po roce 1989 z Německa (je pravda, že si nevzpomínám, že bychom za mého raného dětství doma adventní věnec dělali). Co jsem nevěděla, bylo také to, že správně na něm má být těch svící pět: tři fialové, jedna růžová a ta pátá, uprostřed, bílá. Má symbolizovat Ježíše Krista a zapálena má být na Štědrý den. Jednotlivé svíčky by se prý měly zapalovat proti směru hodinových ručiček. Zajímavé. (Nechtěla jsem poučovat, jen si to zapsat, dokud to mám v živé paměti)...

...přeji si mít letošní advent víc prožitý "zevnitř". Včera jsem se totiž ocitla na jednom komorním koncertě a hudba a informace z něj ve mně rezonují ještě teď a doufám, že mi to vydrží až do Vánoc ;-). Před Štědrým dnem mě čeká ještě jeden koncert, na kterém budu zároveň účinkovat jako členka místního pěveckého sboru, kdy si "dáme" tradiční Rybovu mši. Nikdy mě na Vánoce nic nenaladí lépe než právě tohle. Když už jsem se tedy dnes pustila do toho mentorování (ač to sama nemám ráda), dovolím si ještě doporučit k předvánočnímu poslechu (kromě již zmíněné Rybovy mše) mši, kterou složil Jiří Pavlica, málokdo ji zná (my jsme měli tu čest ji se sborem několikrát zpívat) a která je prostě nádherná. Třeba by mohla někoho potěšit při pečení cukroví ;-)...

...děkuji Hance Sew4Home za skvělý tip na poslech rozhovorů Jaroslava Duška se zajímavými osobnostmi. Zpříjemňují mi žehlení, vaření, mytí nádobí i předvánoční úklid ;-)...

...a děkuji Míše a Markétě Mámami za velkou radost těsně před začátkem adventu. Vyhrála jsem totiž (a spolu se mnou i má švagrová) v jejich soutěži na instagramu dvě jejich knihy, jednu klasickou a využitelnou během celého roku - Báječné oslavy a jednu elektronickou, která mi momentálně také zpříjemňuje advent - Vánoce v klidu. A tam se dovídám, že v tom nejsem sama. Že jsem na tom nejspíš podobně jako většina maminek, které chtějí pro své blízké připravit kouzelné Vánoce. A že to kouzlo nespočívá v nablýskaném bytě, napečeném cukroví nebo nakoupené hromadě dárků, ale v tom, že si z toho kouzelného období samy vezmeme také něco pro sebe ;-)...

..."barborky" mi přinesla dcera z vycházky a jsou ještě z listopadu ;-D...

ADVENT CALENDAR...

...tak ho také máme a za skvělý tip děkuji BARABASCA MADE ;-). Dcera bude letos namísto lovení se v pytlíčkách odkrývat stříšky :-). Na tvorbě se i podílela - vybarvovala pruhy papíru na výrobu "rozsvícených" okýnek...

...otázkou bylo, co budou domečky ukrývat za dárečky. Loni to byly různé drobnosti jako sponky do vlasů, balónky, sem tam lízátko či čokoláda anebo nějaká ta korunka do prasátka. Letos jsem zavrhla sladkosti (těch bude ještě dost). Vymyslet 24 drobností (a hlavně, co s nimi pak) nebo úkolů také není jen tak, až jsem nakonec zvolila cestu 2 v 1 - trochu materiálna a trochu přemýšlení, tedy puzzle o dvaceti čtyřech dílkách ;-). Původně jsem měla připravené toto z Chytré opičky. Pak jsem ale v rámci pokukování po vánočních dárcích zabrousila na Fler a objevila krásné dřevěné puzzle od značky Woodooland, které mi i tematicky ladí k Vánocům, a bylo rozhodnuto. Problém byl akorát v dodací lhůtě, která už zasahovala do prosince, ale opět se mi potvrdilo, že na Fleru prodávají samí bezva lidé. Když jsem jim totiž napsala, proč bych puzzle potřebovala mít hotové a doručené do konce listopadu, ochotně mi vyšli vstříc a puzzle dorazilo ještě s několikadenním předstihem. Moc si toho vážím, protože vím, jaký shon teď malovýrobci před Vánoci mají...

...je zajímavé, že až po několika dnech, kdy jsem letošní adventní kalendář pro dceru promýšlela, mi docvaklo, že mám ještě jedno dítě ;-D. Tomu je sice jedno i to, co dostane pod stromeček, ale v rámci zachování určité sesterské spravedlnosti jsem musela rychle vymyslet ještě i něco pro tu naši jednoletou. Už loni jsem se těšila, až si začne hrát s kostičkami, a měla jsem vymyšleno, že seženu kostky v surovém stavu a sama jí je nabarvím (těmi krásnými pastelovými barvami, co mi zbyly z natírání hrazdičky). Zbývalo už jen sehnat ty kostky. Fler opět nezklamal. Našla jsem přesně, co jsem potřebovala...

...a teď trochu povídání o mé předvánoční realitě. Skládat domečky mě bavilo moc, během volnějších dnů jsem vždy postupně udělala tři až čtyři. Jak už jsem psala, dcera mi pomohla s barvením okýnek a na mě zbylo je nastříhat a dokreslit tabulky. No, to už taková legrace nebyla, stejně jako naskládat do domečků jednotlivé kostičky a dílky z puzzle, u některých jsem si musela upravit velikost domečku. Nakonec s tím bylo "drbání" docela dost ;-). Ale na tomto adventním kalendáři se mi líbí ještě jedna věc, a to ta, že se dá hezky složit a schovat na další roky. A běda, běda mi!!!, jestli si příští rok vymyslím dělat kalendář jiný ;-D...

...na fotkách mi ještě chybí na střechách čísla domečků, ale dnes už je vše nachystáno, naplněno a připraveno ke každodennímu odkrývání a postupnému skládání. Já si teď hodlám dát chvilku "oraz" od nějakých vánočních příprav, protože díky tomu, že jsem si pár dní vesele kreslila, stříhala a skládala, se mi tady nakupilo takové množství těch obyčejných věcí, které je třeba dělat každý den (a já je nedělala!), že mám na adventní čas vystaráno ;-). Ani ty kostičky natřít jsem nestihla, takže zatím budou fasády pouze v dřevěném dekoru. A... nestihla jsem toho ještě daleko víc... Ale Země se zatím nepřestala otáčet a tak nějak tuším, že ty Vánoce úplně klidně budou i bez toho ;-)...