GIRAFFE STYLE...

...oslavili jsme třetí narozeniny naší dcery. Možná by se dalo čekat, že se teď rozvyprávím o tom, jak mi přípravy na tak důležitou oslavu zabraly spoustu času... Pravda je ale taková, že jsem vše doháněla na poslední chvíli a opět bylo vše (jak je mým zvykem) za pět minut dvanáct. Když se ozval zvonek u dveří signalizující příchod prvních gratulantů a já právě domazávala poslední chlebíček, upřímně jsem si oddychla a poděkovala Bohu, že jsem ty přípravy zase dala ;-)...

...jediné, co jsem snad nepodcenila, byly dárky pro oslavenkyni, které jsem sháněla a střádala postupně. Vše ostatní byla improvizace včerejšího večera (a části noci). Že bude oslava v "žirafím stylu", byla v podstatě náhoda. Je pravda, že dcerka má pro žirafy z nějakého důvodu slabost, před rokem, když postupně začínala mluvit a učila se názvy různých zvířátek, jí ještě nešlo vyslovovat "žirafa", a tak si ji zkrátila na "ajša". Nějak se to u nás v rodině uchytilo a už říkáme žirafám "ajša" všichni, přestože dnes dcera ovládá i správnou výslovnost ;-). Zkrátka jelikož je u nás žirafa oblíbené zvíře, pořídila jsem jí nedávno na e-shopu prodeti.cz úžasný žirafí batůžek (protože už chodí do školky a bude ho potřebovat na výlety přece!) jako jeden z narozeninových dárků. Dort jsem měla dlouho dopředu naplánovaný, že bude ve tvaru domečku. Nakonec jsem to riskla a zkusila vytvořit dort s žirafou (v jeden moment to ale vypadalo, že budeme mít spíš dinosaura). A aby k sobě vše hezky ladilo, vyrobila jsem i žirafí balicí papír - to byla improvizace největší - popadla jsem obyčejný bílý balicí papír (který naštěstí doma mívám po ruce) a motiv žirafího kožichu jsem vytvořila pomocí houbičky na nádobí...

...je to samozřejmě jen vzorek, dcera dostala i spoustu jiných dárků, které nemají s žirafou nic společného, a ze všech (kromě těch měkkých - už to začalo!) měla ohromnou radost. Z některých i já a s těmi se brzy pochlubím ;-)...

IN NATURAL TONES...

...před týdnem jsem si objednala několik kousků šedého a béžového lnu na nějaké tvoření (konečně taky už). Ráda bych se pustila do prostírání a látkových ubrousků, možná zbyde i na polštářek. S šitím mi bude pomáhat přítelova mamka, protože nemám šít na čem (a pouhým rukám to nesvěřím). Len jsem pořizovala v jednom půvabném obchůdku, kde jsem koupila i šedý lněný pytlík. Věnovala jsem ho dcerce do pokojíčku, jsou v něm schované drobné plyšové hračky...

SPRING FEELING...

...ještě je brzo, já vím. Podle známé pranostiky bych klidně ještě snesla bílý výhled z okna. Ale doma už to cítím jarně. Vůně, čistota, jednoduchost, nic zbytečného navíc...

...a pohled na náš obývák plný stromů...

MAGAZINE FOR ME...

...mé ideální dny jsou takové, kdy si vedle běžných povinností, dokážu najít chvilku na to, abych si sedla, dala kafe a oči a mysl potěšila několika krásnými obrázky a trochou toho čtiva. Když mám přehled o tom, co se aktuálně děje u blogerek-kamarádek, které sleduji, když stihnu letmo proběhnout pinterest (a nově instagram) a uložit si, co mě zrovna cvrnkne do nosu, vím, že nejsem ve stresu. Jakmile na tuhle mnou doporučenou denní dávku relaxu nedojde, je mi jasné, že je někde chyba, a není se mnou k vydržení...

...ještě lepší je, pokud se mi občas poštěstí prostřídat ty elektronické obrázky a slova s papírovými, aby si kromě očí užily i mé další smysly - hmat a čich ;-). Ačkoli se to v našich luzích přímo hemží různými časopisy, vybrat si takový, aby splňoval má očekávání, byl donedávna docela oříšek. Ale myslím, že jsem jeden takový našla. K Vánocům jsem partnerově mamce objednala předplatné časopisu Venkov&styl, a protože jsme byly obě zvědavé, jak bude vypadat, půjčily jsme si zatím loňská čísla v knihovně. Já jsem tedy nadšená...

...časopis má kolem 120 stran, pevné desky a pěkný matný papír. Pravidelně přináší vyprávění z oblastí: tradice a řemeslo, bydlení a zahrada, zvířata a příroda, dobré jídlo a případně cestování. To vše se týká hlavně krás naší země nebo našich sousedů. Líbí se mi, že veškerý obsah vždy souvisí s ročním obdobím a tradicemi, na které jsme u nás zvyklí. Co oceňuji, je, že každou druhou stránku netvoří reklamní "moodboardy" s různými "nezbytnými" výrobky, jako to u některých časopisů bývá (tím nechci říct, že se na to ráda nepodívám, jen myslím, že dvě - tři takové stránky v časopise bohatě stačí)...

...mám prostě ráda, když otevřu časopis a to, co je v něm, souvisí s tím, co je i okolo mě a co prožívám nebo mohu prožít já. Když po prolistování dostanu chuť vyběhnout ven natrhat si plnou náruč lučních kvítků, sesbírat pár listů nebo větviček, postavit sněhuláka nebo si pořádně zasáňkovat, jet se někam podívat, zkusit uvařit něco pro mě nového a přitom tradičního, zkusit něco vyrobit, zkrátka do něčeho se pustit... takhle na mě působí Marianne Venkov &styl...

FAST, CHEAP, SIMPLE...

...stále přemýšlím nad tím, jak doma lépe hospodařit s jídlem. Nejsem moc zvyklá plánovat  jídelníček na celý týden dopředu a podle toho to také u nás někdy vypadá. Občas vymýšlím, co k nedělnímu obědu na poslední chvíli, a pak se divím, že mi chybí potřebná surovina, nebo naopak zešílím a nakoupím všechno možné, a potom nevím, co zpracovat dřív. Co asi nikdy nevychytám, je mít denně k dispozici optimální množství pečiva. Buď zmizí rychlostí blesku a nezbyde na snídani, nebo jindy zase zůstane spousta suchých rohlíků a kousků chleba (z čehož pak mají radost aspoň koně u babičky za barákem). Občas to potom na mě dolehne a hodiny přemýšlím, co s tím, protože plýtvání je něco, co mě opravdu hodně trápí...

...asi mi nezbyde nic jiného, než si sednout a sepsat si podobný plán, jako byl ten kosmetický. A začít skutečně promýšlet, co budeme daný týden jíst. Určitě chci používat (a snažím se o to už teď) kvalitní potraviny, v rámci možností i zdravé (ale to neberu úplně jako prioritu, jednak proto, že v dnešní době je dost relativní, co je vlastně zdravé a co ne, a jednak si myslím, že pokud se ne zrovna zdravé věci nekonzumují pravidelně a ve velkém množství, ale naopak si je občas člověk s chutí dopřeje, nemůže to být na škodu), ale hlavně také sezónní. Myslím, že shánění se v zimních měsících u nás např. po cuketách a rajčatech nedává moc smysl. A že spousta dobrot jde vytvořit i z potravin, které máme v našich zeměpisných podmínkách k dispozici. Jsou to samozřejmě brambory, kořenová zelenina, cibule, jablka, luštěniny apod., ale věřím, že i z toho se dá kouzlit...

...já mám třeba dost ráda všelijaké pomazánky s pečivem. Baví mě, že se dají vytvořit téměř z "ničeho" a to "nic" se obvykle doma najde. Takže u nás momentálně vznikla mrkvová (mrkev, vajíčko natvrdo, tvrdý sýr, pomazánkové máslo, bílý jogurt, citrónová šťáva, sůl, pepř), tu dělám hodně často, a celerovo-pórková (celer, pórek, vajíčko natvrdo, bílý jogurt, majolka, citrónová šťáva, sůl, pepř), všeho dávám "od oka" tak, aby to mělo konzistenci pomazánky ;-)...