neděle 26. listopadu 2017

CELEBRATIONS...

...právě u nás proběhly "malé Vánoce", jak trefně poznamenala má teta ;-). Naše holky slavily - jedna svátek, druhá první rok svého života. Takže máme takovou "vánoční generálku" za sebou. U nás se neslaví moc pompézně, na vyrábění výzdoby, girland a masek nemám buňky a ani mi takový typ oslavy není vlastní. A tak se u nás obvykle na jedno odpoledne sejde nejbližší příbuzenstvo, já se pokusím o domácí dort a případně ještě nějakou další sladkost (hodně jsme si teď oblíbili kremrole, na jejichž recept chodím nakukovat k Evi) a k pozdějšímu občerstvení a popíjení něco slaného, to různě střídám - někdy jsou to chlebíčky, jindy slaný štrůdl, prokládaný salát nebo mini řízečky. Popřeje se, sfouknou svíčky, rozbalí dárky, a pak následuje volná zábava (většinou v podobě testování dárků, hraní a povídání)...

...zvířátka jsou pro dcery i pro mě stále vděčné téma, takže se oslava opět nesla ve zvířecím duchu. Dort (korpus) dělám pokaždé stejný, jen různě obměňuji zdobení dle svých schopností, obvykle ho potahuji marcipánovou hmotou (kterou si nechávám připravit v místní pekárně) a zvířecí motivy tvořím z čokolády. To, že s marcipánem pracuji jednou, dvakrát za rok, je ve výsledku bohužel vidět, chybí mi praxe ;-). Zvířátka jsem si tentokrát vymyslela jako siluety, předpokládala jsem, že to bude celkem jednoduché, a možná by i bylo, kdyby mě netlačil čas a má slabá trpělivost. Siluety jsem si vyhledala na googlu, překreslila na pečící papír, a potom jen obtáhla a vybarvila čokoládou pomocí zdobícího sáčku. Je důležité, aby byla čokoláda hustější a byla jí silnější vrstva. Potom jsem zvířátka na pečícím papíru a tvrdé podložce (prkýnku) dala na slabou hodinku do mrazáku (tady se vyplatí nespěchat ;-D). Po vyndání jsem je sloupla z papíru a přendala na dorty, dokreslila "poranění" a ocásky (ty by byly na sloupnutí příliš tenké). Nežádoucí upatlání dortu od čokolády jsem "vygumovala" tyčinkou do uší namočenou ve vodě ;-). No, má původní představa byla řada několika kráčejících zvířátek mezi baobaby ;-D, ale já mám vždycky velké oči...

...dárky jsem zabalila v duchu "zero waste" ;-), což mi celkem drsně zkritizovala má maminka :-), ani má výtvarná snaha o zamaskování "hnusnýho papíru" (cituji) ji nijak neoslnila, tak nevím, měla jsem v plánu "namalovat" si svůj vánoční papír, ale trochu mě to odradilo ;-). Hlavy zvířátek jsem alespoň po rozbalení vystříhala a nechala dceři na vybarvení...

...a na závěr představím několik dárků. Třeba se budou někomu hodit tipy. Jedná se o hračky, které dostaly dcery od babiček a tetiček, kromě nich byli samozřejmě i nějací "měkouni". Na některé jsem je nasměrovala, zbylé jsem nechala na nich. Na zaječí vozíček pro naši jednoletou jsem získala tip od Máji (mimochodem doporučuji nakouknout na její blog, já k ní chodím moc ráda). Puzzle, fantastická zvířátkakrasohled a kostičky jsem zase okoukla u Madame Coquette. Já sama jsem opravdu nadšená z těch safari kostek, ty jsou prostě boží. A krasohled, ten měl zase obrovský úspěch během oslavy mezi všemi dospělými, koloval z ruky do ruky a každý se nostalgicky zasnil a zavzpomínal na své dětství ;-). Zaujalo mě i Chytré pexeso od tety, ve kterém se hledají do dvojice hádanka a odpověď ve formě obrázku. I knížky jsou moc hezké - Kamarádi zvířátka jsou s krásnými obrázky a básničkami Jiřího Žáčka a Nejmilejší české písničky od Ladislavy Pechové obsahují výběr těch nejznámějších lidových písniček, které si maminky s dětmi běžně zpívají. Obě knihy jsou tuším z Levných knih...

...No, a v nějakém z příštích článků bych se ještě ráda zmínila o dárcích, které vyrobily zlaté české ručičky ;-)...







úterý 14. listopadu 2017

SWEET-STUFF...

...dnes jeden barevný tip dětem pod stromeček. Naše dcery tam kromě "bezbarvého" nádobíčka najdou i několik duhových "sladkostí", které dřevěnou výbavičku, myslím, hezky doplní. Cukrovinky jsou z české dílny BAJ-KAJ-LAJ a já jim prostě nemohla odolat. Speciální vychytávkou jsou koláčky, které v sobě mají magnet, a náplně (z filcu) se tak mohou libovolně měnit. Do světa plného lízátek, nanuků, bonbónků, dortíků a donutů můžete nahlédnout třeba tady, sledovat tady a nakupovat tady;-)...




čtvrtek 9. listopadu 2017

ABOUT SHOPPING...

...minimalismus a nákupy... to je pro mě momentálně velké téma. Můžu si stokrát uklidit a debordelizovat byt, stačí ale pár neuvážených nákupů a všechno je v háji. Vím, že držet se zkrátka v nakupování, je ten správný klíč. A taky vím, jak tenká hranice to pro mě je. Nejsem shopaholik, nepotřebuju si léčit deprese nakupováním, přesto jakmile se ocitnu v nějakém obchodě nebo se zatoulám někde na internetu, mám se co držet, abych neodešla s nějakou tou zbytečností navíc. A týká se to čehokoli - doplňků do bytu a domácnosti, dekorací, kosmetiky, oblečení, hraček pro děti i potravin. Všude je tolik lákavých věcí!...

...co s tím? Mám teď na mysli spíš ten pocit. Protože poslední dobou své nákupy opravdu hodně zvažuji, přemítám, zda danou věc budu používat, zda si ji budu chtít nechat co nejdéle nebo ji za nějaký čas dávat pryč,... a opravdu si máloco pořídím. Ale mám-li být upřímná, uvnitř bojuju s touhou vlastnit. Mít taky to, co má ten druhý. Nebo to, co mi při nakupování náhodou cvrnkne do nosu a zalíbí se mi...

...na druhou stranu jsem si ale všimla, že tenhle pocit trvá jen chvíli. Jen v určitý okamžik, kdy tu věc vidím. A když ho překonám, za nějakou dobu zmizí. I tady funguje 'sejde z očí, sejde z mysli' ;-). Je to uklidňující zjištění a svým způsobem pro mě i osvobozující. Asi nemá cenu si něco zakazovat. Spíš se jen zorientovat ve svých pocitech...

...a jak to dopadlo při nedávném velkém pokušení v Ikee? No, samozřejmě nezůstalo jen u botníku ;-). Kromě něho jsme pořídili ještě dva drobné dárečky pro dcerky k Ježíšku, spojovník matrací do naší postele (protože často nás v ní spí víc než je obvyklé ;-D) a několik různých dóz na uložení potravin (hlavně do mrazáku, zbavuji se igelitových pytlíků, co to jde) - u těch mě mile překvapilo, když jsem si doma přečetla, že jsou 'made in Czech republic'. Já jsem byla ještě moc zvědavá na svícny a krabičky z kolekce YPPERLIG. Ty mě ale oboje zklamaly - svícny jsem si představovala subtilnější, tyto jsou na mě příliš robustní, a dyzajn krabiček s napůl otevřeným víčkem jsem nepochopila...

...ale jednu věc, kterou jsem opravdu nepotřebovala, jsem si přivezla, a to pruhovaný bavlněný pléd. Není ničím zajímavý, ani to nebyl žádný z mých 'must have' kousků, dokonce jsme už podobný měli (snad jen s tím rozdílem, že ne bavlněný), prostě zbytečnost navíc, to, o čem jsem psala výše... A stejně z něho mám radost, s chutí se do něho chumlám(e) a těší mě pohled na něj... A pak se ve svých pocitech vyznejte ;-D...





středa 1. listopadu 2017

NAPKIN RINGS...

...pomalu a nenápadně si už chystám nějaké věci na Vánoce - takové ty radosti, které sice nejsou zas až tak důležité, ale hlavně na ně už v prosincovém frmolu není čas a já si pak obvykle musím jen s povzdychnutím říct 'tak až za rok...'. Letos mám dokonce i nakoupené nějaké dárky (hlavně pro děti) a vůbec už tak nějak od konce léta rozmýšlím, co a jak...

...takže jsem si s předstihem udělala kroužky na ubrousky, s nimiž ozdobím štědrovečerní tabuli. Kroužky jako takové jsem si chtěla ozdobit už dávno a jiným motivem, ale tím, že jsem se k tomu dostala teď na podzim, rozhodla jsem se nakonec pro zimně-vánoční motiv. Mám z nich radost a těším se zase o něco víc...

...s tímto příspěvkem konečně otvírám i poslední slibovaný šuplíček, a to ten s názvem MOJE... (v řádku nahoře pod nadpisem blogu), který bude schovávat přehled mé tvorby. Za tu dobu, co se věnuji ubrouskové technice, jsem už vytvořila docela pestrou škálu věcí. Chtěla jsem je mít někde pohromadě vystavené, takže kdo je na ten můj přehled také zvědavý, může nahlédnout. A já doufám, že mě nápady neopustí a sem tam bude něco přibývat...