CELEBRATIONS...

...právě u nás proběhly "malé Vánoce", jak trefně poznamenala má teta ;-). Naše holky slavily - jedna svátek, druhá první rok svého života. Takže máme takovou "vánoční generálku" za sebou. U nás se neslaví moc pompézně, na vyrábění výzdoby, girland a masek nemám buňky a ani mi takový typ oslavy není vlastní. A tak se u nás obvykle na jedno odpoledne sejde nejbližší příbuzenstvo, já se pokusím o domácí dort a případně ještě nějakou další sladkost (hodně jsme si teď oblíbili kremrole, na jejichž recept chodím nakukovat k Evi) a k pozdějšímu občerstvení a popíjení něco slaného, to různě střídám - někdy jsou to chlebíčky, jindy slaný štrůdl, prokládaný salát nebo mini řízečky. Popřeje se, sfouknou svíčky, rozbalí dárky, a pak následuje volná zábava (většinou v podobě testování dárků, hraní a povídání)...

...zvířátka jsou pro dcery i pro mě stále vděčné téma, takže se oslava opět nesla ve zvířecím duchu. Dort (korpus) dělám pokaždé stejný, jen různě obměňuji zdobení dle svých schopností, obvykle ho potahuji marcipánovou hmotou (kterou si nechávám připravit v místní pekárně) a zvířecí motivy tvořím z čokolády. To, že s marcipánem pracuji jednou, dvakrát za rok, je ve výsledku bohužel vidět, chybí mi praxe ;-). Zvířátka jsem si tentokrát vymyslela jako siluety, předpokládala jsem, že to bude celkem jednoduché, a možná by i bylo, kdyby mě netlačil čas a má slabá trpělivost. Siluety jsem si vyhledala na googlu, překreslila na pečící papír, a potom jen obtáhla a vybarvila čokoládou pomocí zdobícího sáčku. Je důležité, aby byla čokoláda hustější a byla jí silnější vrstva. Potom jsem zvířátka na pečícím papíru a tvrdé podložce (prkýnku) dala na slabou hodinku do mrazáku (tady se vyplatí nespěchat ;-D). Po vyndání jsem je sloupla z papíru a přendala na dorty, dokreslila "poranění" a ocásky (ty by byly na sloupnutí příliš tenké). Nežádoucí upatlání dortu od čokolády jsem "vygumovala" tyčinkou do uší namočenou ve vodě ;-). No, má původní představa byla řada několika kráčejících zvířátek mezi baobaby ;-D, ale já mám vždycky velké oči...

...dárky jsem zabalila v duchu "zero waste" ;-), což mi celkem drsně zkritizovala má maminka :-), ani má výtvarná snaha o zamaskování "hnusnýho papíru" (cituji) ji nijak neoslnila, tak nevím, měla jsem v plánu "namalovat" si svůj vánoční papír, ale trochu mě to odradilo ;-). Hlavy zvířátek jsem alespoň po rozbalení vystříhala a nechala dceři na vybarvení...

...a na závěr představím několik dárků. Třeba se budou někomu hodit tipy. Jedná se o hračky, které dostaly dcery od babiček a tetiček, kromě nich byli samozřejmě i nějací "měkouni". Na některé jsem je nasměrovala, zbylé jsem nechala na nich. Na zaječí vozíček pro naši jednoletou jsem získala tip od Máji (mimochodem doporučuji nakouknout na její blog, já k ní chodím moc ráda). Puzzle, fantastická zvířátka, krasohled a kostičky jsem zase okoukla u Madame Coquette. Já sama jsem opravdu nadšená z těch safari kostek, ty jsou prostě boží. A krasohled, ten měl zase obrovský úspěch během oslavy mezi všemi dospělými, koloval z ruky do ruky a každý se nostalgicky zasnil a zavzpomínal na své dětství ;-). Zaujalo mě i Chytré pexeso od tety, ve kterém se hledají do dvojice hádanka a odpověď ve formě obrázku. I knížky jsou moc hezké - Kamarádi zvířátka jsou s krásnými obrázky a básničkami Jiřího Žáčka a Nejmilejší české písničky od Ladislavy Pechové obsahují výběr těch nejznámějších lidových písniček, které si maminky s dětmi běžně zpívají. Obě knihy jsou tuším z Levných knih...

...No, a v nějakém z příštích článků bych se ještě ráda zmínila o dárcích, které vyrobily zlaté české ručičky ;-)...