ON THE TABLE...

 ...nelíbí se vám váš stůl? Hoďte na něj ubrus! Já to tak vyřešila a hned jsem zas o něco spokojenější. Náš jídelní stůl je obyčejný, z Aska, byl jednou z prvních věcí, kterou jsme si při zařizování bytu před sedmi lety pořídili. Za tu dobu už jeho vzhled dostal celkem zabrat, má pomalované nohy od dcery a navrch má sem tam malinký cákanec od balakrylu nebo laku. To je zase moje práce (i když při svém tvoření používám igelit, občas mi to ujede, no)...

...samozřejmě, fleky šly docela dobře vydrbat, ale zkrátka stůl už nevypadá jako dřív. O ubrusu už jsem přemýšlela dlouho. Při významnějších událostech jako třeba o Vánocích, Velikonocích či jiných slavnostnějších obědech a večeřích používám k prostírání ubrus bílý, "slavnostní". Ale chtěla jsem nějaký na každodenní využití, takže bílý nepřipadal v úvahu. Vybrala jsem tedy lněný šedý z H&M a pořídila ho v letní slevě společně s pruhovaným povlečením. Ubrus byl hodně veliký, takže z něho mám nakonec dva, které na náš neveliký stůl bohatě stačí. Z toho mám radost, protože bych bývale ještě jeden stejně potřebovala, abych ho měla čím vystřídat, když se bude prát...

...nebudu nikomu nic nalhávat, čistý nevydržel ani jeden den (a to nejen zásluhou dcery). Ale vlastně jsem s tím počítala. Nic si nepořídit a čekat, až mi děti vyrostou, aby mi nedělaly doma binec, mi připadá absurdní. Z ubrusu se raduju, i když bude sem tam s nějakým flekem. Navíc máme krásné stromové prostírání od Báry, které na ubrusu skvěle vyniká, a pro naši malou už mám vyhlídlé dětské...