Zobrazují se příspěvky se štítkemlifestyle. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemlifestyle. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 25. ledna 2020

PÍŠU SI...

...včera jsem se zúčastnila kurzu moderního krasopsaní, a tak se tady musím pochlubit. Protože to je velká radost a něco, co jsem si už dávno chtěla zkusit. Navíc to všechno vyšlo tak hezky, že jsem kurz dostala od partnera k dnešním narozeninám. A mám novou závislost a vedle mandal další způsob relaxu...

...kurz u nás pořádala velmi milá, krásná a sympatická Jana, majitelka e-shopu Black Dot. Dostaly jsme (byly jsme samé ženy) písanku, tečkovaný blok pro nácvik, brush pen (pero se speciálním štětcovým hrotem) a tužku s nápisem "Sny se plní...". A hned po krátkém úvodu jsme se pustily do práce a učily se pěkně písmenko po písmenku. Používají se speciální pera - fixy s pružným štětcovým hrotem, který dovede vytvořit efekt silných a slabých tahů. Ty jsou pro moderní krasopis stěžejní a platí zásada, že tahy dolů mají být silné, tahy nahoru slabé. Během kurzu jsme si mohly vyzkoušet různé typy brush penů (jejich nabídka je celkem pestrá, některé "umí" zajímavé efekty a každému sedne něco jiného) a také si spoustu propriet pro krasopis koupit. Tady šly mé minimalistické tendence trochu stranou, protože papírenské zboží je má láska od dětství. Takže jsem si několik fixiček pořídila a ještě sešit s tečkovanými linkami (neboť mě láká zkusit si také tvorbu "boullet journal", která je teď hodně populární)...








pondělí 19. srpna 2019

BYDLÍME...

...už v novém. Pominu-li nějaký ten týden, vyšlo to přesně na páté výročí existence mého blogu. (Za touto tečkou necht´ si moji čtenáři představí bouřlivý ohňostroj.) Máme za sebou hlavní část stěhování a já pomaličku zabydluji...

...co napsat k samotnému stěhování? No, mám-li to shrnout diplomaticky, ukázalo se, že nejsem zas až takový minimalista, jak jsem si o sobě nadutě myslela ;-D. Nechápu to, opravdu jsem poslední rok poctivě třídila a vyklízela, aby se nám stěhování (a nejen to) zjednodušilo, a stejně to byl (a pořád je) mazec. Těch věcí! Přidávám prvních pár obrázků z těchto dnů...






...ano, skoro by to mohla být reklama na Ikeu, máme odtud opravdu hodně věcí ;-)...


sobota 11. května 2019

TESTUJU BOŽANA...

...nedávno jsem na instagramu objevila ekologičtější/zero waste alternativu kuchyňské fólie. O něčem takovém jsem už nějakou dobu přemýšlela (kde to sehnat). Nejvíc si totiž pořád lámu hlavu nad tím, v čem uchovávat pečivo. Doposud u nás stále vede prachsprostý igelitový pytlík, z čehož moc radost pochopitelně nemám. Ale třeba chleba mi v utěrce nebo i ve lněném pytlíku nasychá a rohlíky tvrdnou...

...takže jsem si objednala dva kousky Božana. Jedná se o bavlněnou utěrku napuštěnou včelím voskem, mohou se do ní balit svačiny, pečivo, sýry, rozkrojené ovoce či zelenina, prostě věci, které obvykle balíme do kuchyňské fólie. Jsem tedy zvědavá, jak se s Božanem sžijeme, a pokud ano, pořídím si časem ještě nějaké, výrobců už zřejmě existuje více, zrovna včera mě Martina upozornila taky na Wrapíka ;-)...

...myslím ale, že úplně se kuchyňské fólie (a nejspíš i sem tam nějakého toho igeliťáku) nevzdám, na spoustu věcí mi přijde stále užitečná. V tomto směru u mě nemůže být o zero waste řeč, spíš jen o minimalismu. Zkrátka díky Božanovi jí možná budu používat méně, což se taky počítá (alespoň podle mě tedy ano)...






...už i ve skříňkách pomalu najíždím na zero waste trend...aspoň že ta závislost na Nutelle má nějakou výhodu ;-D.,.

pondělí 27. srpna 2018

DOMEK: NAŠE LÉTO NA ZAHRADĚ...

...letos poprvé jsme mohli trávit horké dny na zahradě našeho domku a já jsem za to neskonale vděčná, protože se mi obrovsky ulevilo. Každý rok jsem se děsila chvíle, kdy nastanou letní tropické dny a náš byt (který je hned pod střechou, s okny pouze na východ a západ) se rázem změní v takové malé soukromé peklíčko. Ale tentokrát se mi to podařilo přežít v celkem dobré psychické pohodě a s trochou nadsázky lze říct, že mi to v blížících se podzimních dnech bude snad i chybět. A to vše díky naší kouzelné a milované zahrádce, kde byl už od čtyř hodin stín a vzduch úplně jiný, než když potom člověk vyšel před dům...

...za to, abychom ji mohly s mými dcerami vesele obývat, vděčím hlavně svému partnerovi a taťkovi, kteří tady odvedli velikánský kus práce letos, ale i v předchozích letech. A i když je zahrada stále provizorní, při pohledu na fotky o tři roky zpět se mi ani nechce věřit, že je to stále to samé místo...

...součástí našeho domku je malý dvorek (momentálně zpustlý a zaplněný stavebním materiálem), za ním stodola a za ní ona zahrádka. Když jsme domek pořídili, byla to hotová džungle, plná vysokých, nekontrolovaně vzrostlých stromů a hustého křoví, až by jeden uvěřil, že někde uprostřed je schovaný zámek a v něm spící Šípková Růženka. První dva roky se s tím nedělalo nic (nezbývala kapacita - vyklízel se dům, v patře se přistavovalo, dělal se nový krov a střecha...). Potom se do toho opřel můj taťka a krůček po krůčku (houští za houštím) si vysekával cestičku ke své nové zahrádce (všechny záhonky jsou jeho práce), o pokácení stromů se zase postaral partner. Já si letos moc přála, abych tu konečně mohla s dcerami trávit léto, mít si kde pohrát, proběhnout, osvěžit se. A tak nám můj milý vybudoval a zasel trávník (s jedním kamarádem pomocníkem), stloukl pískoviště a napustil bazének. Zbytek už dopoví fotografie... 



...pohled od stodoly...
...opačný pohled (ke stodole): předchozí dva roky se tu dařilo hlavně bramborám (vzadu u stodoly)...
...letos budeme mít docela zásobičku dýní (i když vlivem počasí už polovina listí podlehla plísni, i tady je patrné její počáteční bujení)...
...holky si to užívaly moc (i já si občas v bazénku "vyvalila krkovičku" ;-D)...
...a tuhle lavičku (tento typ) jsem si moc přála, partner ji sehnal přes bazar, má velký potenciál (na renovaci jednou) ;-)...
...za ní vykukuje naše druhá kráska a kamarádka - multikára - co ta už nám toho pomohla navozit a odvozit ;-)...



...a teď trochu pohledu do minulosti...


...rok 2015, pohled od stodoly: původně se dveře stodoly otevíraly rovnou do křoví, tady už je první vysekaná cestička...
...pohled ke stodole, 2015...
...byly toho hromady...
...taťkovy první provizorní záhonky ;-D...
...rok 2017 (stav 2016 jsem asi nefotila nebo se fotky ztratily), nejlepší úroda brambor ever ;-D...

čtvrtek 26. července 2018

MOJE KOSTKY JSOU SLAVNÉ...

...řeknu to narovinu - objevit se v časopise (a konkrétně v MB) bylo mé velké tajné přání. A vyšlo téměř přesně ke čtvrtým narozeninám mého blogu. No, co víc k tomu napsat... mám radost :-)...

...jedná se o první číslo nového speciálu MB zvaný NORDIC (vyšel už minulý týden) a pro mě je velkou ctí objevit se v něm po boku těch nejšikovnějších blogerek, co znám - Evči/Gather Moments, Radany/Radush Style a Jany alias Olívky/Mode De Boulangerie. Vedle nich mě ještě moc potěšil článek o Editě/White Blue World, jejíž nádherné modrobílé bydlení už dlouho obdivuji na instagramu...

...o jeho obsahu nebudu ale víc prozrazovat, také z toho důvodu, že jsem ho sama zatím jen spěšně prolistovala (holčičky momentálně víc nedovolí), ale musím moc pochválit jeho vizuální stránku - upravený, minimalistický vzhled, přesto pestrý a téměř bez reklam. Přesně tak, jak to mám ráda...

...na závěr ještě přidávám informaci pro ty, kteří by si rádi časopis koupili a nemohou ho třeba ve své oblíbené trafice sehnat. Můžete kontaktovat Iri/Můj dům, můj squat, která je členkou týmu MB a stojí za spoustou článků tohoto speciálu, měla by se sehnáním časopisu pomoci. A já se budu inspirovat nápadem Evči, která jeden ze svých výtisků věnuje jednomu zájemci na instagramu. O ten ode mě si zas můžete napsat do komentářů tady. Čas máte do konce července, 1. srpna někoho vylosuju a časopis mu pošlu...








neděle 22. července 2018

DOVOLENÁ V DUCHU UDRŽITELNOSTI...

...může se zdát, že jsem to naplánovala, ale ve skutečnosti s tímhle tipem přišla moje kamarádka. Mně se jen potvrdilo, že myšlenky opravdu dokáží mít velkou sílu a že si jimi člověk přitahuje do svého života spoustu věcí, protože aniž bych něco takového sama vyhledávala, povedlo se mi strávit dovolenou v místě, jehož filozofie příjemně rezonuje s tím, o co se poslední dobou zajímám. A tak jsme se minulý týden ocitli s našimi přáteli v Krkonoších s ubytováním v ekologickém centru DOTEK v Horním Maršově...

...ubytovaní jsme byli v krásném prostředí staré barokní fary a je až neuvěřitelné, kolik zajímavých věcí se dá vidět, pocítit a zažít na tak malém prostoru. My z té nabídky využili jen část, ale aspoň máme důvod se sem ještě někdy znovu podívat...

...faru (v havarijním stavu) před patnácti lety odkoupilo od církve středisko SEVER a během deseti let ji přebudovalo v komplex s ekologicky šetrným provozem, který má "sloužit k obnovení vztahu lidí ke krajině a přírodě, zachování kulturního dědictví a šíření dovedností směřujících k trvale udržitelnému životu." (Cituji z informačních desek pro hosty.) DOTEK získal třeba českou ekoznačku Ekologicky šetrná služba nebo evropský certifikát Ecolabel v kategorii Ubytovací zařízení pro turisty. Využívá energii pouze z obnovitelných zdrojů, teplo vyrábí v kotlích přizpůsobených na spalování dřevěných palet a spalování dřeva na principu jeho zplynování. Dalším zdrojem energie je také sluneční záření (na zahradě za domem jsou solární kolektory a na střeše fotovoltaické panely) a i průtok vody v umyvadlech a sprchách je upraven tak, aby nepřekračoval 9 litrů za minutu. Hosté jsou nabádáni k tomu, aby se v objektu chovali ohleduplně - při odchodu z místnosti zhasínali světla, skromně zacházeli s elektrickou energií a vodou a důsledně třídili odpad (kromě běžných nádob na sklo, papír a plast byly v objektu také nádoby na tetrapaky, kov a samozřejmě bio)...

...pokoje (v podkroví) jsou zařízeny skromně, ale působí docela útulně, jsou rozlišeny podle barev nábytku, takže je tu třeba modrý, žlutý nebo červený pokoj (my bydleli v modrém), jejich součástí je koupelna se sprchovým koutem a toaletou a také kuchyňský koutek se základním vybavením (skříňka s dřezem, rychlovarná konvice a několik kusů nádobí). Dále jsme měli k dispozici černou kuchyni v přízemí (kde bylo možné si vařit, na lístek zakoupit různé nápoje - alko i nealko nebo drobné pečivo jako preclíky, piškoty pro děti atd.), na chodbě před pokoji bylo malé posezení a proutěný koš s hračkami, na farské zahradě jsme mohli využít dětský koutek s pískovištěm a dřevěnými kostkami ke stavění domečků, prostor na grilování, zahradní divadlo, po domluvě s personálem třeba i čerstvé bylinky ze zahrádky...

...v komplexu DOTEKu stojí Infokoloniál, kde lze zakoupit suvenýry, sladkosti, pití, zapůjčit si deskové hry, sadu pomůcek, materiálu a návodu na výrobky z přírodních materiálů, dalekohledy, GPS nebo třeba elektrokola. Pro návštěvníky zvenčí (a pro své hosty zdarma) mají připraveno několik tematických stezek po okolí, lze domluvit si prohlídku domu s průvodcem, vidět třeba tkalcovský stav, zkusit si různé úkoly nebo zahrát loutkové divadýlko. Za prohlídku stojí i nejstarší strom a nejstarší kostel východních Krkonoš, které jsou v těsném sousedství fary...

...co se stravování týká, nakonec jsme měli možnost využít polopenzi (vždy jsme se mohli domluvit, zda budeme mít hlavní jídlo k obědu nebo nám ho nechají na ohřátí k večeři). Jídlo bylo výborné, jednoduché, ale kvalitní (z velké části z lokálních a fair trade potravin)...

...sice nám zhruba dvě třetiny dovolené propršelo, přesto jsme si ale zábavu našli - zkusili jsme jednu naučnou stezku pro děti z nabídky DOTEKu, hledali ovečky, v Malé Úpě si pomalovali smaltovaný hrneček, podnikli jednu menší túru zvladatelnou pro děti (lanovkou z Jánských Lázní na Černou horu a odtud pěšky dolů do Pece pod Sněžkou), nevynechali ani prohlídku přilehlého kostela, večerní grilování a konečně i veselé noční povídání nad sklenkou/sklenkami vína (to samozřejmě bez dětí ;-D)...

















pátek 16. března 2018

ŽIVOT S DĚTMI...

...poslední dobou si říkám, že ten můj vysněný minimalismus je v soužití s malými dětmi vlastně nutnost. Kdybych to měla vyjádřit hodně natvrdo, mám momentálně každý den díky naší patnáctiměsíční radosti chuť vyházet úplně všechno ;-D. Jak ona dokáže během chvilky obrátit celý byt vzhůru nohama, je až neuvěřitelný. Nezastaví se před ničím, důkladně proleze všechny útroby bytu a vynese na světlo boží i to, o čem jsme si mysleli, že už dávno nemáme. Druhou její největší zálibou hned po této je všechno, co našla, pořádně rozházet. A když má obzvlášť rozvernou náladu, snaží se pohazovat věci tak, aby jich co nejvíc zapadalo pod gauč, za lednici (sem tam vyzkouší i fungování odpadkového koše) a bůhví, kam ještě...

...to se potom zbavuju věcí s nesmírnou úlevou, protože kdo to má pořád všechno dávat zpátky! Takže jsem zase dala spoustu svých věcí pryč a milé dceři připravila v jednotlivých místnostech bytu několik zastavení při jejím rabování (ještěže té starší poslední dobou stačí jen stůl, aby si měla kde kreslit). Její oblíbené "štace" jsou následující: v pokojíčku ráda vyklízí domeček a "čte" si v "knihovničce" (rozumějte vyskládá všechny knížky z bedýnek pod postýlku), v obýváku má nachystaný koutek v okolí přebalovacího stolku. "Obětovala" jsem svůj oblíbený Le Sac a nechala jí ho na hračky/plyšáky a "dotrhání", pod stolkem má bedýnku na další věci, hlavně kostky, různé vkládačky a hudební nástroje, v košíku zas deku a mazlíky na radostné povalování. V druhém košíku jsou věci na přebalování, ty rozhazuje nejradši (mimochodem, pořád se rozhoduju, zda napsat článek o našem látkování, jak jsem si k němu dlouho hledala cestu a nakonec se s tím po svém nějak popasovala - zajímalo by to někoho?). A každodenní kolečko uzavírá dětská kuchyňka, kde jinde než v kuchyni. Když vařím já, musí přece taky! (I když k tomu často raději používá mé kuchyňské náčiní než to svoje ;-D)...

...takhle tedy teď vypadá naše symbióza dětství s dospělým světem. Snažím se dětem všude vytvořit alespoň malý prostor pro hraní, ale zároveň tak, abych v tom mohla žít celkem spokojeně i já ;-). Samozřejmě, že je vše nafoceno v době, kdy jedna byla ve školce a druhá spala. Jinak to tu vypadá dle mého popisu v prvním odstavci. Ale díky úložným košům a bedýnkám se dá vše celkem rychle a snadno uklidit i se zapojením samotných dětí (ani pro partnera to není složité ;-D)...









neděle 4. února 2018

EKO NÁKUPY...

...po nějakém čase tady opět zrekapituluji své "eko-zero-mini" posuny ;-). Postupuji píď po pídi, ale to posouvání svých hranic v téhle oblasti  (i když miniaturní) mě stále baví. Při pohledu na náš odpad, zejména ten plastový, stále necítím příliš velkou spokojenost. Opravdu velké rezervy ještě máme co se týká odpadu z jídla. Kde ale došlo k celkem viditelné změně, je drogerie. A nedávno jsem si pořídila několik nových pomocníků, se kterými to, věřím, půjde ještě dál...

... začnu v kuchyni: definitivně jsem zamávala umělým hadříkům a houbičkám na nádobí a nahradila je lněným hadříkem od Sew4Home a přírodní lufou. Díky nim je to mytí nádobí zase o něco veselejší. Pokud jde o praní, zvykla jsem si na používání mýdlového slizu, který si pravidelně vyrábím. Je celkem účinný, levný a z toho, co je na něj potřeba, vzniká málo odpadu. I přesto ale stále na některé typy oblečení (např. softshellové věci nebo plenkové svrchňáčky s PUL zátěrem) používám i prací gely/prášky kupované. U těch mi ale vadí hlavně jejich plastové obaly (ať už pytle nebo lahve). Nově zkouším tedy tyto tablety, které jsou sice balené po dvou v malých pytlíčcích, ale jinak jsou jen v kartonové krabici, takže odpad z nich bude mnohem menší. Pokud se mi osvědčí, ráda je začnu používat pravidelně (spolu se slizem, toho se nevzdám). Také sodu na všemožné čištění se mi podařilo sehnat pouze v papírovém pytlíku, doteď jsem ji kupovala u nás v DMku v tetrapakové dóze, a to se mi moc nelíbilo...

...i v kosmetických produktech jsem se zas o trochu víc přiblížila zero waste. Konečně jsem si pořídila pratelné odličovací tampónky, navíc s šikovným pytlíkem, ve kterém se mohou prát. A ještě bambusové (a tedy kompostovatelné) "uchošťoury". U těch mě ale překvapilo, že přes papírovou krabičku, ve které jsou uloženy, byl ještě plastový obal. To mi přijde trochu škoda...

...teď to možná působí trochu úsměvně - že řeším bezodpadovost takové miniatury, jako jsou tyčinky do uší, a na druhou stranu stále pořizuji jídlo v mnohem větších plastových obalech. Vím o tomto paradoxu a přemýšlím nad ním. Ale jak už jsem psala, postupuji po krůčcích, začínám tam, kde je to pro mě snadné a kde mi to není nepříjemné a proti srsti. V tomhle smyslu nejspíš zero waste nebudu nikdy...

...velmi mě ale potěšila momentální únorová akce v DM drogerii, kde je možné si za nasbírané body vyzvednout plechový koš na bio odpad. Sice ho už třídím dávno a nějaký koš už na něj mám, ale tenhle je opravdu moc pěkný, navíc dostatečně velký, a proto se těším, že mi to s ním půjde ještě lépe ;-)...

...a pro mě největší bombou na závěr je tento zázračný hadřík. Ano, je sice z umělých vláken, ale slibuje velké věci a hlavně bez použití jakéhokoli mycího prostředku. K jeho používání stačí pouze voda. Vyzkoušela jsem ho s velkou nedočkavostí a musím napsat, že mé nadšení je vážně veliké. Naše dcery se hodně činí, a tak máme stále upatlané sklo na konferenčním stolku, na televizi a zrcadlech věčně obtisklé prstíky, mohla bych celé dny jenom chodit a utírat. S tímhle hadříkem je to ale opravdu sranda, dokonale nablýskáno je za pár vteřin... 



...ve stylové lahvi od CdP mám tento mycí prostředek na nádobí, je super...
...vedle leží srolovaný onen zázračný hadřík a takhle vypadá baterie, když se s ním "přejede" ;-)...

...eko výrobky ráda nakupuji v DM drogerii nebo na Econea.cz