Zobrazují se příspěvky se štítkemz cest. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemz cest. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 22. července 2018

DOVOLENÁ V DUCHU UDRŽITELNOSTI...

...může se zdát, že jsem to naplánovala, ale ve skutečnosti s tímhle tipem přišla moje kamarádka. Mně se jen potvrdilo, že myšlenky opravdu dokáží mít velkou sílu a že si jimi člověk přitahuje do svého života spoustu věcí, protože aniž bych něco takového sama vyhledávala, povedlo se mi strávit dovolenou v místě, jehož filozofie příjemně rezonuje s tím, o co se poslední dobou zajímám. A tak jsme se minulý týden ocitli s našimi přáteli v Krkonoších s ubytováním v ekologickém centru DOTEK v Horním Maršově...

...ubytovaní jsme byli v krásném prostředí staré barokní fary a je až neuvěřitelné, kolik zajímavých věcí se dá vidět, pocítit a zažít na tak malém prostoru. My z té nabídky využili jen část, ale aspoň máme důvod se sem ještě někdy znovu podívat...

...faru (v havarijním stavu) před patnácti lety odkoupilo od církve středisko SEVER a během deseti let ji přebudovalo v komplex s ekologicky šetrným provozem, který má "sloužit k obnovení vztahu lidí ke krajině a přírodě, zachování kulturního dědictví a šíření dovedností směřujících k trvale udržitelnému životu." (Cituji z informačních desek pro hosty.) DOTEK získal třeba českou ekoznačku Ekologicky šetrná služba nebo evropský certifikát Ecolabel v kategorii Ubytovací zařízení pro turisty. Využívá energii pouze z obnovitelných zdrojů, teplo vyrábí v kotlích přizpůsobených na spalování dřevěných palet a spalování dřeva na principu jeho zplynování. Dalším zdrojem energie je také sluneční záření (na zahradě za domem jsou solární kolektory a na střeše fotovoltaické panely) a i průtok vody v umyvadlech a sprchách je upraven tak, aby nepřekračoval 9 litrů za minutu. Hosté jsou nabádáni k tomu, aby se v objektu chovali ohleduplně - při odchodu z místnosti zhasínali světla, skromně zacházeli s elektrickou energií a vodou a důsledně třídili odpad (kromě běžných nádob na sklo, papír a plast byly v objektu také nádoby na tetrapaky, kov a samozřejmě bio)...

...pokoje (v podkroví) jsou zařízeny skromně, ale působí docela útulně, jsou rozlišeny podle barev nábytku, takže je tu třeba modrý, žlutý nebo červený pokoj (my bydleli v modrém), jejich součástí je koupelna se sprchovým koutem a toaletou a také kuchyňský koutek se základním vybavením (skříňka s dřezem, rychlovarná konvice a několik kusů nádobí). Dále jsme měli k dispozici černou kuchyni v přízemí (kde bylo možné si vařit, na lístek zakoupit různé nápoje - alko i nealko nebo drobné pečivo jako preclíky, piškoty pro děti atd.), na chodbě před pokoji bylo malé posezení a proutěný koš s hračkami, na farské zahradě jsme mohli využít dětský koutek s pískovištěm a dřevěnými kostkami ke stavění domečků, prostor na grilování, zahradní divadlo, po domluvě s personálem třeba i čerstvé bylinky ze zahrádky...

...v komplexu DOTEKu stojí Infokoloniál, kde lze zakoupit suvenýry, sladkosti, pití, zapůjčit si deskové hry, sadu pomůcek, materiálu a návodu na výrobky z přírodních materiálů, dalekohledy, GPS nebo třeba elektrokola. Pro návštěvníky zvenčí (a pro své hosty zdarma) mají připraveno několik tematických stezek po okolí, lze domluvit si prohlídku domu s průvodcem, vidět třeba tkalcovský stav, zkusit si různé úkoly nebo zahrát loutkové divadýlko. Za prohlídku stojí i nejstarší strom a nejstarší kostel východních Krkonoš, které jsou v těsném sousedství fary...

...co se stravování týká, nakonec jsme měli možnost využít polopenzi (vždy jsme se mohli domluvit, zda budeme mít hlavní jídlo k obědu nebo nám ho nechají na ohřátí k večeři). Jídlo bylo výborné, jednoduché, ale kvalitní (z velké části z lokálních a fair trade potravin)...

...sice nám zhruba dvě třetiny dovolené propršelo, přesto jsme si ale zábavu našli - zkusili jsme jednu naučnou stezku pro děti z nabídky DOTEKu, hledali ovečky, v Malé Úpě si pomalovali smaltovaný hrneček, podnikli jednu menší túru zvladatelnou pro děti (lanovkou z Jánských Lázní na Černou horu a odtud pěšky dolů do Pece pod Sněžkou), nevynechali ani prohlídku přilehlého kostela, večerní grilování a konečně i veselé noční povídání nad sklenkou/sklenkami vína (to samozřejmě bez dětí ;-D)...

















neděle 2. října 2016

FAIRYTALE INSPIRATION...

...včerejšek, asi jeden z posledních slunečných dnů letošního babího léta, jsme strávili opravdu pohádkově. Skoro se až stydím, že jsem nevěděla, jakou nádheru máme téměř za humny. Jedná se o Pohádkovou kovárnu ukrytou v malebné vesničce Selibov kousek od Písku...

...ideální záležitost pro děti školkového věku, vše je zde "ušito na míru" přímo jim. Mnoho půvabných zákoutíček nabízí širokou škálu zážitků - děti mohou vidět spoustu skřítků, čertíků a zvířátek různě vykukujících zpod stromů, keřů nebo vlastních příbytků, zkusit si svou zručnost v rozličných házecích disciplínách, projít si ministezku s pohádkovým vyprávěním a hádankami, za jejichž úspěšné zodpovězení sbírají razítka na konci s odměnou, dostat se s kouzelnou vílou do voňavého pohádkového lesa a na pravou čertovskou svatbu, pohladit si živého oslíka nebo třeba některého zástupce královské králičí rodiny, proběhnout se v pohádkovém bludišti, své zážitky namalovat nebo něco vytvořit v pohádkové dílně, prolézat a sklouznout se na dětském hřišti a samozřejmě i posedět a dát si něco dobrého na zub. Vše působí vskutku kouzelně do nejmenších detailů, dokonce i "královské trůnidlo" neboli wc ;-). Odpoledne tady uteče, než by člověk řekl švec...

...a já tu našla spoustu prvků, které bych si jednou ráda přenesla do našeho budoucího bydlení. Nebo alespoň na zahrádku. I nějaké to kouzelné pohádkové zákoutíčko by tam stálo za to vytvořit, ale obávám se, že na to už mi děti odrostou (než přestavbu dokončíme ;-D)...















sobota 7. května 2016

VETERAN CARS...

...po delší době zdravím všechny své milé čtenáře, nějaký čas jsem teď stíhala jen práci a domácnost (a z toho opravdu jen to nejnutnější) a zbytek času, který bych mohla věnovat nějaké nadstavbě v podobě tvoření, pořizování malých radostí, focení a blogování jako obvykle, jsem tentokrát raději vyplnila spánkem, o který si mé tělo říkalo, a já se rozhodla ho poslechnout. A protože můj blog by měl být hlavně o našem domově a jeho malých i větších proměnách, nebylo vlastně o čem psát, na změny nebyla energie...

...ani dnes se můj článek nebude týkat domova (i když - kdo chce, souvislost si najde), ale spíše jednoho našeho velkého snu. S partnerem sdílíme lásku ke starým automobilům a moc by se nám líbilo jednou si nějaký pořídit, zprovoznit a zrenovovat (to by byl tedy úkol hlavně pro partnera). Prozatím je jezdíme alespoň obdivovat do kempu Křivonoska (nedaleko ČB), kde se každoročně pořádá jejich přehlídka a rallye, a vždycky vybíráme, které auto by nám slušelo, a už se skoro vidíme, jak s ním brázdíme české kraje...

...i na majitelích těchto aut je vidět, jak si dokáží lásku k veteránům užít naplno, je to jejich životní styl. Některá auta jsou uvnitř zařízená téměř jako pokojíčky, mají krásně potažená sedadla, někdy koberečky, vzadu různé kufříky a proutěné koše, v jednom z nich jsem dnes dokonce zahlédla na palubní desce spolujezdce skleněnou vázičku s živými květy lilií, nádhera. Mnoho lidí bývá i dobově oblečeno, jedna dáma, řidička, měla třeba krásnou úzkou béžovou sukni pod kolena, hnědý svetřík, klobouk a červená stuha na něm spolu s páskem jí dokonale ladila s barvou auta, boží. Ta atmosféra prostě nemá chybu...







úterý 11. srpna 2015

FROM THE GIANT...

...poslední roky cestujeme pouze po Čechách. Ale vůbec tím nestrádám. U nás je tolik krásných a rozmanitých míst, které jsme měli to potěšení vidět, a ještě mnohem víc je těch, které bychom jednou rádi viděli...

...letos to byly Krkonoše - Benecko. Ještě začátkem července jsem neměla ani tušení, o jaké zážitky budu obohacena. Plánování dovolené jsem totiž pěkně odflákla, a tak to chvíli vypadalo, že vůbec nikam nepojedeme. A když jsem se vzdala nadějí a smířila s tím, že tentokrát strávíme většinu léta doma, podařil se nám sehnat kratší pobyt v penzionu Lesní Zátiší. Na dovolenou většinou nejezdíme sami, ale s přáteli, kteří mají stejně starou holčičku jako my. A protože jsme všichni podobné povahy a nikdo z nás si nedal tu práci výlety zde promyslet a naplánovat, nechali jsme se překvapit, co hezkého nám Benecko nabídne. A nezklamalo ;-)...

...program jsme samozřejmě museli volit s ohledem na naše dvě malé slečny, ale i tak nemám pocit, že bychom my, dospělí, byli o něco ochuzeni. Naopak. Holčičky nám s roztomilostí sobě vlastní předvedly, co všechno už zvládnou a dovedou. Třeba s radostí vyťapat 89 schodů na rozhlednu Žalý, zdolat kratší procházky (v rozmezí 1-3 km) po svých, nebojácně se svézt lanovkou na Sněžku nebo třeba vesele plnit úkoly na Lufťákově stezce...

...mně udělal největší radost výlet na Sněžku (protože by byl hřích podívat se do Krkonoš a nezdolat vrchol Sněžky). Před několika lety už jsem na ní byla a moc jsem si užila i výšlap, tentokrát jsme s ohledem na princezny využili kabinkovou lanovku z Pece pod Sněžkou a i to byl uchvacující zážitek. Sněžka má pro mě nevysvětlitelné kouzlo, cítila jsem se skvěle i přesto, že na ní byl "provoz jak na Václaváku", a rozhodně to nebylo jen tím, že tam bylo krásných 18 °C ;-). A protože jsem si na tento výlet zapomněla nabít baterku do foťáku, mohla jsem nerušeně vychutnávat všechny výhledy a nasávat atmosféru, aniž bych musela řešit, kde, co a jak vyfotit. Takže sice nemám fotky, ale o to intenzivnější zážitky ;-)...

...navíc jsem si v poštovně vybrala nádherný pohled (do sbírky) i s razítkem. Radost z něj ještě umocnilo překvapení po návratu domů. Objednala jsem si totiž, než jsme odjeli, úžasné plakáty od Báry (o nich snad brzy!) a s nimi přišly i pohlednice jako dárek, které jsou vlastně zmenšeninou Bářiných plakátů. A vůbec nechápu, jak to Bára věděla, ale se Sněžkou tvoří neuvěřitelně ladící kombinaci. A protože jsem momentálně plná doznívajících zážitků z Krkonoš, došlo znovu ke změně na poličkách (tentokrát musela pryč i motorka, ale jen na chvilku)...






...výhled z rozhledny Žalý se špičkou Sněžky...





...z Lufťákovy stezky...

...z Lufťákovy stezky...




pondělí 10. listopadu 2014

FROM DRESDEN...

...během uplynulého víkendu jsem měla možnost podívat se do Drážďan v rámci sborového festivalu Cantate Dresden. Na Drážďany jsem byla moc zvědavá a pokud bych měla shrnout své dojmy, řekla bych o nich, že spíš než krásné, jsou velmi, velmi zajímavé (v dobrém slova smyslu)....

...jejich dnešní vzhled nejvíc ovlivnilo bombardování během 13. února 1945, kdy byla více než polovina města (a historické centrum celé) zničena. Ve snaze některé historické budovy znovu postavit spolu s výstavbou domů nových, dosáhli obyvatelé Drážďan zajímavého namixování různých stylů, starého a nového...

...protože jsem tam jako členka jednoho ze sborů jela hlavně zpívat, mám nejvíc fotek právě z kostelů, v nichž jsme účinkovali. Velmi příjemně mě překvapilo jednoduché řešení jejich vnitřků, kde dominuje hlavně bílá barva se zlatou a klasické sklo v oknech (bez vitráží)...

...došlo také na pořízení drobných dárečků domů. Navštívili jsme Nejkrásnější mékárnu na světě, odkud jsem si přivezla mýdélko (ta si často ráda vozím z cest), a z obchůdku vedle oříškovou hořčici (zaměřuje se na prodej nejrůznějších druhů hořčic s všelijakými příchutěmi, např. ananasovou s karí, meruňkovou, pomerančovou a třeba i s příchutí whisky - vše je možné na místě také ochutnat)...


...Frauenkirche...
(tmavé kostky jsou ještě původní a jsou takové díky ohromnému požáru, který způsobily nálety ze 13. února)

...Semperoper...

...Hofkirche...


...Hofkirche uvnitř...
(díky oknům bez vitráží dovnitř proniká během dne světlo a vytváří neobvyklou atmosféru, bílé plochy takto zůstaly proto, že už se nestihly dokončit, ale podle mě je to moc dobře ;-) )


...Hofkirche...
(také nádherný zvuk těchto varhan jsme měli možnost si poslechnout)


...dějiny Drážďan na jednom z domů...
(obrazy jsou poskládány z kachliček a díky vypálení kreseb do nich jako jedny z mála přežily obrovský požár po bombardování)

...Annenkirche...
(zde probíhal závěrečný koncert)


...Annenkirche uvnitř...
(také tady dominovala bílá)

...Annenkirche...

...pohled na drážďanské náměstí, kde ještě stále probíhají rekonstrukce...