čtvrtek 7. prosince 2017

ADVENT TIME...

...malé adventní nahlédnutí k nám: chybí tomu zelená, ale je mi líto škubat větvičky, a tak čekám, jestli mi do cesty přijde nějaká spadlá... bílá je pro mě symbolem čistoty, klidu, prostoty... přála jsem si mít takové nejen Vánoce, ale i advent. Přiznám se, nezačala jsem nejlíp (vůbec nechápu, jak se mi to podařilo, ale znovu mám pocit, že je náš domov zavalen věcmi; co už bylo protříděné, je zase plné, a nějak mi to vzalo vítr z plachet). Ale ještě s tím můžu něco udělat, zklidnit se...

...letos máme nejkratší advent, jaký může být. A já se zrovna včera dověděla několik zajímavostí o symbolice adventního věnce. Tato tradice se k nám prý dostala až po roce 1989 z Německa (je pravda, že si nevzpomínám, že bychom za mého raného dětství doma adventní věnec dělali). Co jsem nevěděla, bylo také to, že správně na něm má být těch svící pět: tři fialové, jedna růžová a ta pátá, uprostřed, bílá. Má symbolizovat Ježíše Krista a zapálena má být na Štědrý den. Jednotlivé svíčky by se prý měly zapalovat proti směru hodinových ručiček. Zajímavé. (Nechtěla jsem poučovat, jen si to zapsat, dokud to mám v živé paměti)...

...přeji si mít letošní advent víc prožitý "zevnitř". Včera jsem se totiž ocitla na jednom komorním koncertě a hudba a informace z něj ve mně rezonují ještě teď a doufám, že mi to vydrží až do Vánoc ;-). Před Štědrým dnem mě čeká ještě jeden koncert, na kterém budu zároveň účinkovat jako členka místního pěveckého sboru, kdy si "dáme" tradiční Rybovu mši. Nikdy mě na Vánoce nic nenaladí lépe než právě tohle. Když už jsem se tedy dnes pustila do toho mentorování (ač to sama nemám ráda), dovolím si ještě doporučit k předvánočnímu poslechu (kromě již zmíněné Rybovy mše) mši, kterou složil Jiří Pavlica, málokdo ji zná (my jsme měli tu čest ji se sborem několikrát zpívat) a která je prostě nádherná. Třeba by mohla někoho potěšit při pečení cukroví ;-)...

...děkuji Hance Sew4Home za skvělý tip na poslech rozhovorů Jaroslava Duška se zajímavými osobnostmi. Zpříjemňují mi žehlení, vaření, mytí nádobí i předvánoční úklid ;-)...

...a děkuji Míše a Markétě Mámami za velkou radost těsně před začátkem adventu. Vyhrála jsem totiž (a spolu se mnou i má švagrová) v jejich soutěži na instagramu dvě jejich knihy, jednu klasickou a využitelnou během celého roku - Báječné oslavy a jednu elektronickou, která mi momentálně také zpříjemňuje advent - Vánoce v klidu. A tam se dovídám, že v tom nejsem sama. Že jsem na tom nejspíš podobně jako většina maminek, které chtějí pro své blízké připravit kouzelné Vánoce. A že to kouzlo nespočívá v nablýskaném bytě, napečeném cukroví nebo nakoupené hromadě dárků, ale v tom, že si z toho kouzelného období samy vezmeme také něco pro sebe ;-)...







..."barborky" mi přinesla dcera z vycházky a jsou ještě z listopadu ;-D...


pátek 1. prosince 2017

ADVENT CALENDAR...

...tak ho také máme a za skvělý tip děkuji BARABASCA MADE ;-). Dcera bude letos namísto lovení se v pytlíčkách odkrývat stříšky :-). Na tvorbě se i podílela - vybarvovala pruhy papíru na výrobu "rozsvícených" okýnek...

...otázkou bylo, co budou domečky ukrývat za dárečky. Loni to byly různé drobnosti jako sponky do vlasů, balónky, sem tam lízátko či čokoláda anebo nějaká ta korunka do prasátka. Letos jsem zavrhla sladkosti (těch bude ještě dost). Vymyslet 24 drobností (a hlavně, co s nimi pak) nebo úkolů také není jen tak, až jsem nakonec zvolila cestu 2 v 1 - trochu materiálna a trochu přemýšlení, tedy puzzle o dvaceti čtyřech dílkách ;-). Původně jsem měla připravené toto z Chytré opičky. Pak jsem ale v rámci pokukování po vánočních dárcích zabrousila na Fler a objevila krásné dřevěné puzzle od značky Woodooland, které mi i tematicky ladí k Vánocům, a bylo rozhodnuto. Problém byl akorát v dodací lhůtě, která už zasahovala do prosince, ale opět se mi potvrdilo, že na Fleru prodávají samí bezva lidé. Když jsem jim totiž napsala, proč bych puzzle potřebovala mít hotové a doručené do konce listopadu, ochotně mi vyšli vstříc a puzzle dorazilo ještě s několikadenním předstihem. Moc si toho vážím, protože vím, jaký shon teď malovýrobci před Vánoci mají...

...je zajímavé, že až po několika dnech, kdy jsem letošní adventní kalendář pro dceru promýšlela, mi docvaklo, že mám ještě jedno dítě ;-D. Tomu je sice jedno i to, co dostane pod stromeček, ale v rámci zachování určité sesterské spravedlnosti jsem musela rychle vymyslet ještě i něco pro tu naši jednoletou. Už loni jsem se těšila, až si začne hrát s kostičkami, a měla jsem vymyšleno, že seženu kostky v surovém stavu a sama jí je nabarvím (těmi krásnými pastelovými barvami, co mi zbyly z natírání hrazdičky). Zbývalo už jen sehnat ty kostky. Fler opět nezklamal. Našla jsem přesně, co jsem potřebovala...

...a teď trochu povídání o mé předvánoční realitě. Skládat domečky mě bavilo moc, během volnějších dnů jsem vždy postupně udělala tři až čtyři. Jak už jsem psala, dcera mi pomohla s barvením okýnek a na mě zbylo je nastříhat a dokreslit tabulky. No, to už taková legrace nebyla, stejně jako naskládat do domečků jednotlivé kostičky a dílky z puzzle, u některých jsem si musela upravit velikost domečku. Nakonec s tím bylo "drbání" docela dost ;-). Ale na tomto adventním kalendáři se mi líbí ještě jedna věc, a to ta, že se dá hezky složit a schovat na další roky. A běda, běda mi!!!, jestli si příští rok vymyslím dělat kalendář jiný ;-D...

...na fotkách mi ještě chybí na střechách čísla domečků, ale dnes už je vše nachystáno, naplněno a připraveno ke každodennímu odkrývání a postupnému skládání. Já si teď hodlám dát chvilku "oraz" od nějakých vánočních příprav, protože díky tomu, že jsem si pár dní vesele kreslila, stříhala a skládala, se mi tady nakupilo takové množství těch obyčejných věcí, které je třeba dělat každý den (a já je nedělala!), že mám na adventní čas vystaráno ;-). Ani ty kostičky natřít jsem nestihla, takže zatím budou fasády pouze v dřevěném dekoru. A... nestihla jsem toho ještě daleko víc... Ale Země se zatím nepřestala otáčet a tak nějak tuším, že ty Vánoce úplně klidně budou i bez toho ;-)...









neděle 26. listopadu 2017

CELEBRATIONS...

...právě u nás proběhly "malé Vánoce", jak trefně poznamenala má teta ;-). Naše holky slavily - jedna svátek, druhá první rok svého života. Takže máme takovou "vánoční generálku" za sebou. U nás se neslaví moc pompézně, na vyrábění výzdoby, girland a masek nemám buňky a ani mi takový typ oslavy není vlastní. A tak se u nás obvykle na jedno odpoledne sejde nejbližší příbuzenstvo, já se pokusím o domácí dort a případně ještě nějakou další sladkost (hodně jsme si teď oblíbili kremrole, na jejichž recept chodím nakukovat k Evi) a k pozdějšímu občerstvení a popíjení něco slaného, to různě střídám - někdy jsou to chlebíčky, jindy slaný štrůdl, prokládaný salát nebo mini řízečky. Popřeje se, sfouknou svíčky, rozbalí dárky, a pak následuje volná zábava (většinou v podobě testování dárků, hraní a povídání)...

...zvířátka jsou pro dcery i pro mě stále vděčné téma, takže se oslava opět nesla ve zvířecím duchu. Dort (korpus) dělám pokaždé stejný, jen různě obměňuji zdobení dle svých schopností, obvykle ho potahuji marcipánovou hmotou (kterou si nechávám připravit v místní pekárně) a zvířecí motivy tvořím z čokolády. To, že s marcipánem pracuji jednou, dvakrát za rok, je ve výsledku bohužel vidět, chybí mi praxe ;-). Zvířátka jsem si tentokrát vymyslela jako siluety, předpokládala jsem, že to bude celkem jednoduché, a možná by i bylo, kdyby mě netlačil čas a má slabá trpělivost. Siluety jsem si vyhledala na googlu, překreslila na pečící papír, a potom jen obtáhla a vybarvila čokoládou pomocí zdobícího sáčku. Je důležité, aby byla čokoláda hustější a byla jí silnější vrstva. Potom jsem zvířátka na pečícím papíru a tvrdé podložce (prkýnku) dala na slabou hodinku do mrazáku (tady se vyplatí nespěchat ;-D). Po vyndání jsem je sloupla z papíru a přendala na dorty, dokreslila "poranění" a ocásky (ty by byly na sloupnutí příliš tenké). Nežádoucí upatlání dortu od čokolády jsem "vygumovala" tyčinkou do uší namočenou ve vodě ;-). No, má původní představa byla řada několika kráčejících zvířátek mezi baobaby ;-D, ale já mám vždycky velké oči...

...dárky jsem zabalila v duchu "zero waste" ;-), což mi celkem drsně zkritizovala má maminka :-), ani má výtvarná snaha o zamaskování "hnusnýho papíru" (cituji) ji nijak neoslnila, tak nevím, měla jsem v plánu "namalovat" si svůj vánoční papír, ale trochu mě to odradilo ;-). Hlavy zvířátek jsem alespoň po rozbalení vystříhala a nechala dceři na vybarvení...

...a na závěr představím několik dárků. Třeba se budou někomu hodit tipy. Jedná se o hračky, které dostaly dcery od babiček a tetiček, kromě nich byli samozřejmě i nějací "měkouni". Na některé jsem je nasměrovala, zbylé jsem nechala na nich. Na zaječí vozíček pro naši jednoletou jsem získala tip od Máji (mimochodem doporučuji nakouknout na její blog, já k ní chodím moc ráda). Puzzle, fantastická zvířátkakrasohled a kostičky jsem zase okoukla u Madame Coquette. Já sama jsem opravdu nadšená z těch safari kostek, ty jsou prostě boží. A krasohled, ten měl zase obrovský úspěch během oslavy mezi všemi dospělými, koloval z ruky do ruky a každý se nostalgicky zasnil a zavzpomínal na své dětství ;-). Zaujalo mě i Chytré pexeso od tety, ve kterém se hledají do dvojice hádanka a odpověď ve formě obrázku. I knížky jsou moc hezké - Kamarádi zvířátka jsou s krásnými obrázky a básničkami Jiřího Žáčka a Nejmilejší české písničky od Ladislavy Pechové obsahují výběr těch nejznámějších lidových písniček, které si maminky s dětmi běžně zpívají. Obě knihy jsou tuším z Levných knih...

...No, a v nějakém z příštích článků bych se ještě ráda zmínila o dárcích, které vyrobily zlaté české ručičky ;-)...







úterý 14. listopadu 2017

SWEET-STUFF...

...dnes jeden barevný tip dětem pod stromeček. Naše dcery tam kromě "bezbarvého" nádobíčka najdou i několik duhových "sladkostí", které dřevěnou výbavičku, myslím, hezky doplní. Cukrovinky jsou z české dílny BAJ-KAJ-LAJ a já jim prostě nemohla odolat. Speciální vychytávkou jsou koláčky, které v sobě mají magnet, a náplně (z filcu) se tak mohou libovolně měnit. Do světa plného lízátek, nanuků, bonbónků, dortíků a donutů můžete nahlédnout třeba tady, sledovat tady a nakupovat tady;-)...




čtvrtek 9. listopadu 2017

ABOUT SHOPPING...

...minimalismus a nákupy... to je pro mě momentálně velké téma. Můžu si stokrát uklidit a debordelizovat byt, stačí ale pár neuvážených nákupů a všechno je v háji. Vím, že držet se zkrátka v nakupování, je ten správný klíč. A taky vím, jak tenká hranice to pro mě je. Nejsem shopaholik, nepotřebuju si léčit deprese nakupováním, přesto jakmile se ocitnu v nějakém obchodě nebo se zatoulám někde na internetu, mám se co držet, abych neodešla s nějakou tou zbytečností navíc. A týká se to čehokoli - doplňků do bytu a domácnosti, dekorací, kosmetiky, oblečení, hraček pro děti i potravin. Všude je tolik lákavých věcí!...

...co s tím? Mám teď na mysli spíš ten pocit. Protože poslední dobou své nákupy opravdu hodně zvažuji, přemítám, zda danou věc budu používat, zda si ji budu chtít nechat co nejdéle nebo ji za nějaký čas dávat pryč,... a opravdu si máloco pořídím. Ale mám-li být upřímná, uvnitř bojuju s touhou vlastnit. Mít taky to, co má ten druhý. Nebo to, co mi při nakupování náhodou cvrnkne do nosu a zalíbí se mi...

...na druhou stranu jsem si ale všimla, že tenhle pocit trvá jen chvíli. Jen v určitý okamžik, kdy tu věc vidím. A když ho překonám, za nějakou dobu zmizí. I tady funguje 'sejde z očí, sejde z mysli' ;-). Je to uklidňující zjištění a svým způsobem pro mě i osvobozující. Asi nemá cenu si něco zakazovat. Spíš se jen zorientovat ve svých pocitech...

...a jak to dopadlo při nedávném velkém pokušení v Ikee? No, samozřejmě nezůstalo jen u botníku ;-). Kromě něho jsme pořídili ještě dva drobné dárečky pro dcerky k Ježíšku, spojovník matrací do naší postele (protože často nás v ní spí víc než je obvyklé ;-D) a několik různých dóz na uložení potravin (hlavně do mrazáku, zbavuji se igelitových pytlíků, co to jde) - u těch mě mile překvapilo, když jsem si doma přečetla, že jsou 'made in Czech republic'. Já jsem byla ještě moc zvědavá na svícny a krabičky z kolekce YPPERLIG. Ty mě ale oboje zklamaly - svícny jsem si představovala subtilnější, tyto jsou na mě příliš robustní, a dyzajn krabiček s napůl otevřeným víčkem jsem nepochopila...

...ale jednu věc, kterou jsem opravdu nepotřebovala, jsem si přivezla, a to pruhovaný bavlněný pléd. Není ničím zajímavý, ani to nebyl žádný z mých 'must have' kousků, dokonce jsme už podobný měli (snad jen s tím rozdílem, že ne bavlněný), prostě zbytečnost navíc, to, o čem jsem psala výše... A stejně z něho mám radost, s chutí se do něho chumlám(e) a těší mě pohled na něj... A pak se ve svých pocitech vyznejte ;-D...





středa 1. listopadu 2017

NAPKIN RINGS...

...pomalu a nenápadně si už chystám nějaké věci na Vánoce - takové ty radosti, které sice nejsou zas až tak důležité, ale hlavně na ně už v prosincovém frmolu není čas a já si pak obvykle musím jen s povzdychnutím říct 'tak až za rok...'. Letos mám dokonce i nakoupené nějaké dárky (hlavně pro děti) a vůbec už tak nějak od konce léta rozmýšlím, co a jak...

...takže jsem si s předstihem udělala kroužky na ubrousky, s nimiž ozdobím štědrovečerní tabuli. Kroužky jako takové jsem si chtěla ozdobit už dávno a jiným motivem, ale tím, že jsem se k tomu dostala teď na podzim, rozhodla jsem se nakonec pro zimně-vánoční motiv. Mám z nich radost a těším se zase o něco víc...

...s tímto příspěvkem konečně otvírám i poslední slibovaný šuplíček, a to ten s názvem MOJE... (v řádku nahoře pod nadpisem blogu), který bude schovávat přehled mé tvorby. Za tu dobu, co se věnuji ubrouskové technice, jsem už vytvořila docela pestrou škálu věcí. Chtěla jsem je mít někde pohromadě vystavené, takže kdo je na ten můj přehled také zvědavý, může nahlédnout. A já doufám, že mě nápady neopustí a sem tam bude něco přibývat...









neděle 29. října 2017

SHOE RACK...

... s botami to u nás pomalu začalo houstnout. Starší dceři se mění velikost nohy pomalu co čtvrt roku a tím, že některé její botky schovávám pro tu mladší, se nám nějak nakupily a původní botník s úložnými prostory vestavěné skříně v chodbě přestaly stačit. Dlouho jsem měla vyhlídnutý botník z Ikey i místo u nás, kam by se ještě vešel (původní podoba je vidět třeba tady). Jenže my tu Ikeu máme celkem z ruky, a tak jsem nejdřív otravovala kdekoho, aby mi můj vysněný botník dovezl. Ale nedomyslela jsem, že krabice s ním váží dvacet kilo a to je něco jiného než nechat si dovézt pár svíček...

...takže jsem zkusila hodit smutným okem po partnerovi, který naštěstí sám zpozoroval, že už nemáme kam ty boty dávat, tak trochu i jeho přičiněním, protože on se narozdíl ode mě se svými věcmi loučí nerad. A tak jsme po roce (loni touhle dobou jsme pořizovali výbavičku pro druhé dítko) opět vyrazili. (Začíná z toho být tradice, která se mi moc líbí, /partnerovi méně/ a doufám, že za rok zase vyjedeme a už to bude pro něco do našeho nového domova ;-).)...

...kromě dalšího úložného prostoru tak mám i nový kousek místa na malé dekorování a to mi samozřejmě dělá také velkou radost ;-). A ten, kdo občas zajde na nákup do Ikey, ví, že se odtud obvykle nedá odejít pouze s tou věcí, pro kterou jsme si přišli, takže ho určitě bude zajímat, zda mé minimalistické sklony (o kterých tu tak zálibně píšu) nevzaly touto návštěvou za své. No, v některém ze svých příštích příspěvků se přiznám, jak to dopadlo ;-)...




...cihličková tapeta a některé fotky jsou staré téměř deset let, dnes už bych si to tak nevybrala, ale je to taková vzpomínka na naše začátky společného bydlení ;-)...





neděle 22. října 2017

MARBLE DETAILS IN MINI HOUSE...

...v domečku pro panenky máme nějaké novinky. Konferenční stolek a dva noční stolky jsem vylepšila samolepicí tapetou v mramorovém dekoru. A aby indiánce nebylo smutno, přibyla k ní nová nájemnice, zaječice...

...musím pochválit, jak je domeček vděčná hračka i pro naši mladší. "Hraje" si s ním od doby, co začala lézt. Nikdy neprojde okolo něj jen tak. Vždycky se zastaví, nábytek přeskládá podle svého, případně vystěhuje nepotřebný (už ho ani tolik neochutnává) a zase pokračuje dál. Jediné, co jsem musela na čas schovat, je slunečník, ten ji fascinoval nejvíc, až to nebylo bezpečné. Tak mají obyvatelky zazimovanou terasu ;-D...






úterý 17. října 2017

DIY KID'S CUBES...

...máme za sebou první podzimní oslavu, a to svátek naší nejmenší, a já opět přicházím s nějakými těmi tipy na drobné dárečky pro nejmenší. Jako první se ale budu trošku chlubit se svými diy dětskými kostkami, které sice mají spoustu nedokonalostí, přesto je považuji za asi největší "majstrštyk" ze své decoupage tvorby ;-D...

...při posledním nákupu v Kupendu jsem do košíku přihodila také čtyři surové dřevěné kostky, aniž bych tehdy ještě přesně tušila, co z nich vymyslím. Možností, jak s nimi naložit, je totiž spousta. Mohou se z nich udělat např. kostky s písmenky, s číslicemi, s obrázky (hezký nápad s jednou kostkou jsem teď viděla u Hanči) nebo je lze třeba jenom natřít barvami a vytvořit z nich barevné kostky na stavění věží atd. ...

...já z nich nakonec udělala kostky obrázkové, jak jinak, než se zvířátky. Nejdřív jsem si myslela, že budu zvířátka malovat jenom černým fixem, něco ve stylu našich pytlíků na hračky. Potom jsem si ale vzpomněla na krásné zvířátkové ubrousky, které mám, a pustila se do svého oblíbeného natírání a lepení ;-). Zvířátka jsem vybrala ve stylu "každý pes, jiná ves", takže kostky nejsou vyloženě didaktické, spíš opravdu jen na hraní a pro naši malou zatím jen na nějaké to stavění komínů nebo jako dekorace. (Nicméně, starší ségra z nich měla velikou radost, ta už obrázky vesele staví, těší mě, že už dovede mou snahu ocenit.)...

...kromě kostek jsem v obchůdku objevila ještě figurky, které také nabízejí širokou škálu využití. Mohou z nich být panenky do domečku, do kufříku (viz Pikle;-)), loutky (dají se navléct na prst) anebo třeba mini kuželky. Tak jsem je zatím využila já, přidala jsem k nim kuličku a nechala je zatím v surovém stavu (aby mohla malá ožužlávat). I když si je dovedu představit třeba se smajlíkovskými obličeji nebo natřené pastelovými barvami, které mi zbyly z renovace hrazdičky, aby byly veselejší (uvidíme časem)...

...na závěr přidávám souhrn všech dárečků, které malá dostala. V rámci zachování mých minimalistických snah jsem prosila darující, aby to s dárky nepřeháněli (trochu se v tomhle děsím nadcházejících prvních narozenin a Vánoc). Jsem moc ráda, že tentokrát mi všichni vyšli vstříc a výběr nechali na mně, děkuji...









 


...sehnat pár zvířátek a "miminko", byl by to i hezký betlém ;-)...

...leporelo - MMMoje..., rumbakoule - Bebis, svetřík - Lidl, punčocháčky - Vinties, mráček - Sew4Home, kasička - třeba tady...

čtvrtek 12. října 2017

OUTLET...

...rozhodla jsem se prostřednictvím blogu občas nabídnout některé své věci, které už nevyužiji, ale mohly by ještě posloužit a dělat radost někomu jinému. Vytvořila jsem tedy záložku BAZAR (v řádce nahoře pod nadpisem blogu), pod níž se budou příležitostně objevovat věci na prodej...

...začínám s nabídkou oblečení pro miminko - harémek a kraťásků od Vendy alias BeBirdie, jejíž oblečení pro malé děti je ušito velmi precizně, z biobavlny s neotřelými vzory a je o něm známo, že vydrží sloužit hodně dlouho. Všechny kousky, které nabízím, nosila má mladší dcera, ale stále vypadají jako nové. Věřím, že v nich může nadělat parádu ještě několik miminek ;-)...

...pokud někoho harémky nebo kraťásky zaujaly a je to pro něj aktuální téma ;-), může si o ně napsat formou komentáře kliknutím rovnou sem nebo na záložku BAZAR...







úterý 10. října 2017

AUTUMN DECO NO.2...

...dostala jsem dvě dekorační dýně, a tak jsem si s nimi vytvořila v obýváku nové podzimní zátiší. Krabičku na rozečtené časopisy a knihy jsem kvůli nim přetřela  na šedo, aby vedle ní dýňky pěkně vynikly. Také jsem přidala víc polštářků pro větší útulnost...

...tohle moje zákoutí se snažím pravidelně udržovat a obměňovat (většinou, když uklízím), je to taková oáza, ke které se upínám, když to tady zrovna moc "obývákově" nevypadá. On je vůbec často náš obývák cokoli jiného, jen ne právě ten obývák ;-). Vícekrát slouží jako herna, jídelna a někdy taky jako noclehárna. Občas je mi z toho ouvej, ale pak si říkám, že přece o tom ten náš život je a přece jenom slovo obývák není nadarmo odvozeno od slova obývat, tak proč z něho dělat výstaviště ;-)...

...takže naproti mému koutku má zase koutek naše nejmenší, a protože čas utíká a místo povalování si raději stoupá a v lecčems se ráda kutá, vyměnila jsem polštářky za kuchyňku a máme ji teď tady. Malá si s ní s oblibou hraje. Objevila, že miska, která představuje dřez, se dá hezky odklopit a do skříňky pod ní se dají perfektně naházet všelijaké věci (dvířka totiž otevřít ještě neumí, jsou na magnet a jdou docela ztuha, i té starší jsme je dlouho museli otvírat my). Abychom měly (my dvě) ty koutky v podobném duchu, vyhrabala jsem svou starodávnou handmade dekoraci - černobílé ručně šité dýně ze zbytků a přenechala jí je na hraní...