úterý 28. června 2016

STRAWBERRY DREAM...

...jahodová sezóna už začíná být pomalu na ústupu, ale já si neodpustím jeden tip na skvělý dezert z jahod, kterému jsem v posledních dnech propadla. Měla jsem v plánu toho z jahod udělat daleko víc, protože nás babička pravidelně a vydatně zásobovala, ale nakonec jsme je vždy snědli jen tak dřív, než jsem se do něčeho pustila...
 
...recept je jednoduchý. Piškotový základ je klasický, který používám na rolády či řezy: 5 vajec (z bílků vyšlehat sníh), 15 dkg cukru, 5 lžic horké vody, 15 dkg hladké mouky, prášek do pečiva. Jahody se rozmačkají s cukrem (já použila třtinový, ale může ho nahradit med či jakýkoli sirup na slazení), množství dle chuti (nemusí být zas tolik, mně třeba chutná, když směs zůstane mírně nakyslá). Asi 750 ml této jahodové směsi se povaří cca 5 minut, poté se přidá 200 ml vody smíchané s 2 pudinkovými prášky (měli by být jahodové, ale já použila vanilkové a ničemu to nevadilo), společně se asi minutku povaří. Směs se nalije na vychladlý piškot a po ztuhnutí vršek potřeme šlehačkou se ztužovačem (já místo ztužovače ušlehala šlehačky dvě a stačilo, navíc vrstva byla větší a tím i dezert lepší ;-D). Milovníci čokolády či oříšků si mohou dezert ještě navrch posypat právě strouhanou čokoládou nebo mletými oříšky, ale já obzvláště tady razím heslo, že méně bývá více, a tak už zdobím jen lístečky máty, která k jahodám neodmyslitelně patří...
 
 
 


úterý 21. června 2016

CREATIVE CORNER...

...komodu jakožto mé nejobvyklejší místo pro obměnu dekorací jsem tentokrát využila maličko jinak, s trochou nadsázky by se dalo říct jako takový můj malý tvůrčí koutek. S nadcházejícími prázdninami by mě měl motivovat k tomu konečně se zase po dlouhé době pustit do toho, co mě moc baví a na co se mi v posledních měsících bohužel nedostávalo času a sil. K ubrouskování a natírání. Pořídila jsem si na to zásobu nových štětců a krásných ubrousků (u kterých nevím, který použít dřív) a hlavně, v hlavě mi dřímají nápady staré téměř rok, nejvyšší čas se do nich pustit (ještěže si je píšu!)...
 
...docela dlouho se mi materiál na decoupage povaloval v různých krabicích všemožně po bytě. Až jsem si vzpomněla, že mám v šuplíku nevyužitý velký Le sac. Do něj se pohodlně vešly všechny ty hadry, smirkové papíry, laky, lepidla a balakryl, navíc pytel vypadá v obýváku stylověji než staré kartonové krabice... Nedávno jsem mu pořídila ještě menšího brášku, ten se zase hodí na ubrousky. Takže mám všechno připravené po ruce, jen začít. No, a protože při natírání dostávají ruce zabrat (rukavice nepoužívám), o jejich péči se po výkonu postará krém na ruce STOP THE WATER... s okurkou a limetou, který jsem si zamilovala pro jeho úžasnou vůni, stylový obal a rychlé vstřebávání...
 
...také se těším, až budou štětce ve sklenici použité a upatlané od barvy, působí to děsně umělecky (ha ha). A lopatkovec, chudák, nutně potřebuje přesadit, dostává ode mě zabrat, ale nevzdává se a spolu s kaleido táckem vnáší trochu svěží zeleně do našeho jinak natural beige obýváku ;-)...
 
 
 

 

 
 


neděle 5. června 2016

ABOUT LAUNDERING...

...praní je teď moje velké téma. Už nějakou dobu se snažím prát šetrněji, pouze s takovým množstvím chemie, které je skutečně nutné. A stále jsem ve fázi hledání. Hledání ideálního pracího prostředku. Ideálním myslím takový, který si poradí i s nějakou tou skvrnou (protože, jak je známo, některé produkty zvládnou pouze to, co samotná voda a vysoká teplota) a nepotřebuje k tomu příliš velké množství chemických látek. Nějakou dobu jsem teď prala v Ecoveru (který je dostupný v běžných drogeriích) a bohužel mi jeho účinky připadaly hodně podobné tomu, co jsem popsala výše - asi bych nepozorovala veliký rozdíl, kdybych místo něj prala pouze "vodou". O něco lepší se mi zdá prací prášek Bio - D, který jsem pořídila v e-shopu Econea, zatím jsem nepozorovala, že by si neporadil s nějakou běžnou skvrnou. Navíc se mi moc líbí jeho obal. Ale teprve jsem s ním začala, tak uvidíme...
 
...s čím jsem ale definitivně skončila, jsou aviváže. Nebo přinejmenším ty běžné. Nedávno jsem se dočetla, že jsou jednou z nejjedovatějších věcí, co člověk doma má. Po pravdě jsem si o nich nikdy nedělala velké iluze, ale zase na druhou stranu mám ráda, když je prádlo měkké a hezky voní. Vyzkoušela jsem tedy také aviváže od Ecoveru a Froshe. Bohužel mi po nich prádlo nevonělo příjemně (i když jsem je možná jen zkoušela v nevhodné životní fázi). Zkrátka, nakonec jsem zakotvila u aviváže dělané "po domácku" dle receptu z knihy Děláme si to doma sami. Je to jen smíchaná voda s octem (ocet se přidává kvůli změkčení, já ho třeba používám na radu svých kolegyň z práce i na údržbu pračky - jednou za čas pračku proliju octem a nechám ji proběhnout bez prádla na nejvyšší teplotu), do níž se přidá pár kapek esenciálního oleje s vůní dle libosti. Měla jsem doma levandulový a pořídila jsem si ještě grapefruitový, abych je mohla střídat podle nálady. Na namíchanou "aviváž" jsem použila lahev od vodky, která mi tu už léta ležela a čekala na své využití (bylo mi ji líto vyhodit). Z prádla ocet vůbec není cítit, je pravda, že ani nijak výrazně nevoní, spíš jen jakoby čistě, svěže. Když ale olej přikápnu i do vody v žehličce, vůně prádla se o něco zvýrazní. Přesný recept na domácí aviváž je: 250 ml vody, 250 ml octa, 10 kapek 100% esenciálního oleje, vše smíchat, před každým použitím důkladně protřepat, dávkování 2 - 4 polévkové lžíce na jedno praní. Podobně se dá doma "vyrobit" i samotný prášek na praní nebo třeba jar na nádobí. Kdoví, možná i ty časem vyzkouším. Tyto i další recepty se dají najít na těchto stránkách...
 
 
 
 



čtvrtek 2. června 2016

NEW BASKETS...

...nový detail v našem obýváku - úložné košíky na časopisy od Tine K Home ve stolku pod televizí. To bylo tak... ještě před nedávnem se v té poličce prášilo na staré video, které nefungovalo. Když jsme ho konečně dali pryč, využila jsem prostor pro odkládání časopisů. A protože jsem posedlá snahou mít na všechno všelijaké krabičky nebo košíky, poohlížela jsem se po nějakých boxech, do nichž bych mohla časopisy uložit. Sehnat nějaké šikovné, aby rozměrově pasovaly (největší problém byl s výškou), časopisy se do nich pohodlně vešly a také aby ladily k nám do obýváku, byl docela oříšek. Ale zadařilo se a jsem moc spokojená...