TESTUJU BOŽANA...

...nedávno jsem na instagramu objevila ekologičtější/zero waste alternativu kuchyňské fólie. O něčem takovém jsem už nějakou dobu přemýšlela (kde to sehnat). Nejvíc si totiž pořád lámu hlavu nad tím, v čem uchovávat pečivo. Doposud u nás stále vede prachsprostý igelitový pytlík, z čehož moc radost pochopitelně nemám. Ale třeba chleba mi v utěrce nebo i ve lněném pytlíku nasychá a rohlíky tvrdnou...

...takže jsem si objednala dva kousky Božana. Jedná se o bavlněnou utěrku napuštěnou včelím voskem, mohou se do ní balit svačiny, pečivo, sýry, rozkrojené ovoce či zelenina, prostě věci, které obvykle balíme do kuchyňské fólie. Jsem tedy zvědavá, jak se s Božanem sžijeme, a pokud ano, pořídím si časem ještě nějaké, výrobců už zřejmě existuje více, zrovna včera mě Martina upozornila taky na Wrapíka ;-)...

...myslím ale, že úplně se kuchyňské fólie (a nejspíš i sem tam nějakého toho igeliťáku) nevzdám, na spoustu věcí mi přijde stále užitečná. V tomto směru u mě nemůže být o zero waste řeč, spíš jen o minimalismu. Zkrátka díky Božanovi jí možná budu používat méně, což se taky počítá (alespoň podle mě tedy ano)...

...už i ve skříňkách pomalu najíždím na zero waste trend...aspoň že ta závislost na Nutelle má nějakou výhodu ;-D.,.

DOMEK: NATÍRÁM...

...v našem budoucím domově bych chtěla mít také nějaký svůj "otisk", věci, které mi prošly pod rukama, protože věřím, že i to vytváří duši domova. A tak jsem se už asi před rokem domlouvala s partnerem, že pořídíme obyčejné, povrchově neupravené dveře a já si je sama natřu. A těšila se na to. Protože natírání mě baví, víme ;-). A je to úžasný relax (i když záda z toho bolí)...

...ale není to zas taková legrace, jak jsem si myslela. Za prvé na nátěr čeká celkem osm dveří (plus zárubně) a já mám hotové teprve jedny, a za druhé bude potřeba je po nátěru barvou ještě nalakovat (s čímž jsem nepočítala). Takže tyhle první (od sklepa ;-D) byly takový můj "pokusný králík", kdy jsem si vyzkoušela, jak moc/málo je potřeba ředit barvu, kolik vrstev by to asi tak chtělo a tak dále...

...natírám proslulou křídovou barvou Annie Sloan, u Balakrylu jsem se obávala toho, že po čase budou "vylézat" na světlo suky (i když oni asi budou vylézat i tak ;-D). Bláhově jsem si myslela, že barva jako povrchová úprava stačí. Kdepak. Záhy jsem zjistila, že by se mi dveře velmi špatně udržovaly (stačilo, aby je partner vzal do zaprášených rukou ;-D). Takže jsem zašla na návštěvu ke své zkušenější kolegyni a zjistila, čím nalakovat (Sportakryl od Balakrylu, použila jsem matný). Díky laku už ale dveře nejsou tak krásně, zářivě bílé (lak jim přece jen dodá lehounce smetanový nádech). Samotné dveře máme z Bauhausu, kvalita nic moc, mají spoustu kazů, ale my uděláme z nedostatku přednost ;-D a sloužit snad budou i tak...

...vedle dveří, na kterých se pilně pracuje, postupně vzniká také vestavěná skříň v koupelně a ještě jedna v předsíni (částečně jsou vidět na poslední fotce), kuchyně stále není hotová...

...zleva: náhled do koupelny na vestavěnou skříň, ve velkém výklenku bude pračka se sušičkou, vedle poličky na věci... vedle koupelny je vidět uzounká předsíň a v ní už hotová vestavěná skříň u vchodu...