čtvrtek 10. srpna 2017

ARRANGEMENT OF KID'S WARDROBE...

...stále nepřestávám být posedlá úklidem a organizací naší domácnosti. Neznamená to sice, že bych měla doma bůhvíjak naklizeno, ale spíš se o úklid intenzivně zajímám (teoreticky) a vymýšlím, jak to u nás nejlépe uspořádat (nojo, každý máme něco, já holt budu přerovnávat až do smrti). Držím se při tom strategie, kterou razí Terapie domova, a to, že postupuji po malých krůčcích (takže do Vánoc bych to tu mohla mít jakž takž v cajku ;-D). Už nějakou dobu mě fascinuje způsob skládání a ukládání oblečení podle Marie Kondo a rozhodla jsem se to vyzkoušet...

...o KonMari metodě jsem v posledních dnech hodně četla, prohlédla nějaká videa na YouTube a zjistila, že (hlavně tady u nás) se o tom dost mluví (a píše), ale jaké to je v praxi, se zas tolik (bohužel) neukazuje. A mě právě strašně zajímalo, jak to v těch skříních a šatnách vypadá, hledala jsem nějaké tipy, jak vše prakticky a zároveň pěkně uspořádat, ale příliš jsem se toho nedověděla. A tak to ukážu já, alespoň zatím na oblečení mých dětí, protože se svým šatníkem si popravdě ještě nevím moc rady...

...že je skládání oblečení do jakýchsi "ruliček" za sebou praktičtější než komínkové, je nesporné, já si ale nebyla jistá, jestli to bude taky hezky vypadat. A zjistila jsem, že jo, že se mi to líbí. A dokonce mě ten systém skládání i baví. Taky jsem měla strach, aby oblečení nebylo po rozbalení ruličky příliš pomačkané. Ale i to byly zbytečné obavy - není zmačkané o nic víc, než když je skládáno do komínků...

...a teď už k samotným šuplíčkům mých dcer. Na oblečení má každá svou třípatrovou komodu (Ikea). V nich je uloženo oblečení, které aktuálně nosí. Průběžně tedy jejich obsah upravuji, dávám pryč, co je jim už malé, postupně přidávám nové, které je potřeba, a sezónní oblečení ukládám nahoru do naší společné šatní skříně. Celkově holčičky toho oblečení zas tolik nemají, protože jsem zjistila, že stejně pořád točíme dokola jedny a ty samé oblíbené kousky. Mladší dcera (naše osmiměsíční miminko) má víceméně zaplněný pouze jeden šuplík, v druhém je zatím provizorium na zimu (to jsem nevyfotila) a ve třetím pleny a deky (to jsem taky nefotila). Starší už má plně využité všechny tři šuplíky a i ty musím víc a častěji třídit, aby se tam vše vešlo. Všimla jsem si, že naše oblíbené barvy jsou bílá, šedá, různé odstíny modré a samozřejmě nesmí chybět růžová (ale nepřeháníme to s ní ;-D). Oblečení v šuplíkách skutečně odpovídá realitě (nic jsem neschovávala, i když ty horší kusy jsou spíš vzadu :-P), ale ovšem, že není úplně kompletní, něco se právě nosí a něco je "v prádle" ;-)...




...šuplík našeho "miminka" (zleva):
1. capáčky, tepláčky, kalhoty 2. body s dl. rukávem 3. body s kr. rukávem a tílka 4. pyžámka 5. punčocháče, legíny, ponožky...

...horní šuplík starší dcery (zleva):
1. pyžama 2. letní šatičky a trička s kr. rukávem 3. spodní košilky a plavky 4. spodní kalhotky, vzadu punčocháče 5. ponožky, vzadu ručníčky do školky...

...prostřední šuplík starší dcery (zleva):
1. kalhoty, džíny, tepláky 2. kraťasy, sukýnky, džegíny 3. legíny (krátké i dlouhé) 4. trika s dlouhým rukávem, světříky...

...spodní šuplík starší dcery (zleva):
1. batůžek, vzadu pláštěnka, deštník 2. vespodu indiánský obleček na karneval ;-), navrch zástěrka na vaření, vzadu čepice 3. mikiny...

neděle 30. července 2017

CHANGING OF POSTERS...

...v polovině července jsem měla to štěstí vyhrát několik plakátů od Šárky. Už bych si skoro mohla zřídit galerii :-). Ta ale bude muset počkat do nového. Takže z vyhraných plakátů jsem si vystavila pouze jeden, a to kalendář pro tento rok (mimochodem, dle mého názoru velmi povedený), aby mi ještě těch zbylých pět měsíců (nechápu, jaktože jenom pět, když nový rok začal před několika týdny ;-D) dělal radost. Doplnila jsem ho dvěma dalšími Šárčinými plakáty, které mám už z dřívější doby. Volila jsem takové, aby se příliš netloukly s motorkami o patro výš (nežiju totiž sama, že ;-D)...

...přiznám se, že mě ale plakátová mánie pomalu opouští. Navíc se má vrchní dodavatelka rozhodla tvorbě tiskovin dále nevěnovat (asi proto, že s tvůrci podobných věcí se tak trochu roztrhl pytel, já pamatuju dobu, kdy byla u nás jednou z mála, ne-li jediná). Ale jsem ráda, že mám od ní mé milované peříčko, které mi už vždycky bude připomínat tu dobu a i mé začátky s blogem...



...fotky se moc nevyvedly, tak jen dvě...
...o nové se pokoušet nebudu, to by taky mohly být až v září ;-D...

...ano, ano, kočárek doma stále máme ;-)...


čtvrtek 20. července 2017

SUMMER NEWS...

...několik mých letních objevů a radostí: jeden blog, jedna kniha, jeden časopis a jedno mini diy...

...zase jsem objevila jeden inspirativní blog, od kterého jsem se nemohla odtrhnout, dokud jsem se neprokousala všemi jeho články. Minimalismus je mi blízký, o nějakých mých snahách v jeho duchu jsem tu už několikrát psala. Tak snad jen připomenu, že se o něj ve svém životě stále snažím (bohužel naprosto nesystematicky, nárazově a pouze v některých oblastech). Myslím, že už jsem přišla na tu hlavní a nejdůležitější minimalistickou zásadu, bez které prostě nemůže nikdy pořádně fungovat, a tou je  n e n a k u p o v a t  :-D. Člověk toho může vyházet opravdu mraky, ale jestliže věci, kterých se zbavil, vzápětí nahradí novými, ocitne se znovu tam, kde byl. Takže já pro sebe teď už vím, že: zbavovat se věcí - ano, ale hlavně nepořizovat další, respektive: plánovat běžné denní nákupy a pečlivě zvažovat, zda vše, co se mi líbí, opravdu nutně potřebuji...

...ale protože jsem se tam také dozvěděla, že člověk na sebe nemá být zas tak moc přísný a není třeba se případnými prohřešky zbytečně trápit, neřídím se onou zásadou až tolik striktně a sem tam koupím něco, co sice vůbec nepotřebuji, ale zase je to pro mě takové to "nice to have" ;-). Jako třeba slavná kniha Love x Style x Life od Garance Doré, jež nedávno vyšla i v češtině a kterou teď moc ráda ve volných chvílích listuji...

...a kdyby náhodou bylo toho listování pořád ještě málo, mám tu v záloze nový český časopis Loving, o němž jsem se nedávno dozvěděla na instagramu. Shodou okolností je tam dvojstránka věnovaná dvěma Luciím, blogerkám a úžasným ženám, jejichž blogy moc ráda čtu. Jedná se o Lucku Nesto a Lucku Luckyblok. Když se totiž dovím, že se o nějaké mé oblíbené blogerce někde píše, většinou si číslo daného časopisu nenechám ujít. Tenhle nový časopis u nás na maloměstě sice nikde neměli, ale paní trafikantka byla moc hodná a objednala mi ho. Stojí 129,- Kč, příští číslo by mělo vyjít zas až za několik měsíců, tuším, že v říjnu nebo začátkem listopadu. A jaký je? Musím moc pochválit jeho čistý, jednoduchý styl - bílé stránky, jednotný, černý text, u fotografií je vidět snaha, aby kvalita převažovala nad kvantitou, stránky působí vzdušně, nepřeplácaně, v celém časopise je minimum reklamy. Co se obsahu týče, je to taková ta klasika: nějaký ten příběh, rozhovor se zajímavým člověkem, zdraví životní styl, cestování, vaření, rozvoj osobnosti a třeba i horoskop (bez toho bych se já třeba obešla). Psaný je česky a doufám, že nemá ambice to v budoucnosti měnit ;-D. Takže za mě: ano, možná se po něm poohlédnu i na podzim...

...a poslední mou radostí je nová úprava starého soklíku, který je sice příšerný, ale já si ho nějakým způsobem u nás doma oblíbila (nejspíš proto, že slouží na ty mé milé nezbytnosti). Jeho vrchní desku jsem polepila samolepicí tapetou v mramorovém dekoru (pořídila jsem ji v Lidlu). Tady doporučuji, pokud by si chtěl někdo podobně něco potapetovat, určitě jsou čtyři ruce víc než dvě ;-). Já to nejdřív zkoušela sama (protože určité věci samozřejmě potřebuji mít hotové hned teď), ale výsledkem byl zmuchlaný kus tapety v koši (fuj!). Večer jsem poprosila partnera o pomoc (přidržení tapety při lepení) a do pěti minut bylo hotovo...