pondělí 12. června 2017

RESTART...

...po delším čase moc zdravím své věrné čtenáře! Slušelo by se po takové době podat nějaké vysvětlení, proč je tu článků čím dál méně a co víc, už ani ty mé návštěvy na jiných blozích nejsou to, co dřív. Důvod je prostý. Nestíhám, no... Naštěstí jenom virtuální život, ten opravdový se mi víceméně se všemi svými všednodenními vzlety a pády daří :-). Samozřejmě mi blogerský svět moc chybí, ale ať se snažím, jak se snažím, vždy když to vypadá, že už bych mohla konečně něco sesmolit nebo si aspoň sednout a podívat se, jak se vede ostatním, najde se najednou něco mnohem důležitějšího, co je třeba hned udělat. Ale možná se mi blýská na lepší časy, protože jsem objevila něco, co mi pomáhá zvládat ten každodenní život ještě lépe, a věřím, že až to víc dostanu pod kůži, začnu zase zvládat i to sdílení tady na blogu...

...opět jsem "objevila Ameriku", kterou už mnozí jistě znají, a to web Terapie domova, jenž se zaměřuje na úklid a organizaci domova (a vlastně i života jedince) podle systému Fly Lady. Když jsem na něj asi před třemi týdny narazila, bylo to pro mě jako zjevení, protože o něco takového usiluju snad celý život. Sním o tom, že si dám všechny věci do pořádku, utřídím, urovnám, uklidím, na všechno pořídím hezkou krabičku (:-D), pro přehled všeho a na plánování si vytvořím tabulky..., a pak už mě čeká jen sladká budoucnost se samými pozitivy a sociálními jistotami ;-). Jenže to nikdy nedotáhnu do konce a spoustu věcí "mám" jenom ve své hlavě, ale ne v reálu... A tady jsem to všechno našla! (i s těmi tabulkami, které už nemusím vymýšlet)...

...když jsem se před dvěma lety znovu vracela po první mateřské do práce, měla jsem strach, jak to vše budu zvládat - práci s mnoha přípravami vedle domácnosti a dcery s jejími prvními školkovými krůčky... A tak jsem si řekla, že z práce, když nic jiného, budu aspoň každý den odcházet s perfektně uklizeným a urovnaným stolem (a kdo učí, ví, o čem mluvím!). A musím říct, že jsem to opravdu celý rok striktně dodržovala (někdy jsem zvládala opravdu jenom to) a mělo to velký efekt. Přinejmenším to působilo dojmem (myslím, že i na kolegy, nejen na mě samotnou), že mám věci pevně pod kontrolou ;-)...

...ale proč o tom píšu? Vlastně proto, že FL je založena a funguje na podobném principu, akorát ve větším měřítku. Nemůžu ještě hodnotit (na to je moc brzy), ale musím uznat, že během prvních třech týdnů, co se snažím tímto systémem řídit, jsem zaznamenala spoustu pozitivních změn. Zatím pracuju na drobnostech, ne každý den stihnu úplně vše, co TD nařizuje, ale považuju za úspěch, že zvládám ranní a večerní rutinu (a už jsem si i ujasnila, co bude jejich obsahem), téměř každý den patnáctiminutovou debordelizaci a nakonec i to podivné kouzlo s čistým dřezem (které funguje podobně jako můj uklizený stůl v práci)...

...jak je asi i z mého blogu patrné, jsem pořádkumilovný člověk, nedokážu žít v chaosu (alespoň ne šťastně). O čistotu, urovnávání a třídění jsem se vždy snažila. Spoustu věcí jsem dala do pořádku už před narozením druhé dcery. Přesto mám stále co zlepšovat. Zjistila jsem totiž, že ve vedení domácnosti jsem dělala spoustu chyb. Stačila malá změna návyků a hned je vše veselejší... 

...tak třeba jsem byla zvyklá střádat špinavé prádlo během týdne do velkého koše, to jsem pak o víkendu pracně třídila a postupně dávala prát a sušit během sobotního (a někdy i nedělního) vaření a pečení, takže jsem neustále od hrnců odbíhala vyndavat a nandavat pračku, věšet nebo dávat sušit prádlo a po obědě a úklidu navrch jsem byla vždy zralá jít si tak akorát lehnout. Na nějaké rodinné výlety a akce s dětmi jsem absolutně neměla náladu. Teď jsem ale objevila kouzlo odloženého startu (pračky) - chápete to?, já ho neznala!!! - a prádlo peru zásadně ve všední dny, vždy jenom jednu várku, tu si večer nachystám do pračky, nastavím odložený start, který spočítám tak, aby pračka doprala, když budu vstávat. Ráno vyprané prádlo jenom přendám do sušičky nebo připravím k pověšení, takže když dceru odvedu do školky a přinesu nákup, mám usušeno nebo jdu věšet. Sušička mě navíc odnaučila žehlit (není to potřeba, prádlo je krásně měkounké a nadýchané), případně věším tak, abych žehlit nemusela, a tak už vše jen poskládám a uklidím. Hotovo, na víkend většinou žádné prádlo nezbyde a ten pocit, že už vlastně "pracuju" ještě když spím, je nepopsatelný ;-)...

...stejně tak je to s debordelizací. Já byla vždy zvyklá debordelizovat jednorázově, a to tak, že jsem si vyčlenila velkou část dne (případně celý), kdy jsem z dané skříně (šuplíků, krabic...) všechno vyndala na hromadu a postupně vše procházela, třídila, rovnala a vracela zpátky (v zápalu takového boje jsem se absolutně zapomínala najíst nebo alespoň občas napít). Někdy jsem i přes to nestihla vše přetřídit a vrátit na své místo, a tak mi po bytě zůstávaly různé kupičky k dodělání, které mi na klidu nepřidaly. Navíc, s narozením druhého dítka už takovéto velké akce přestaly být možné, protože díky odbíhání od velké hromady k neustálému kojení, přebalování a u nás navíc i cvičení (Vojtův princip) vedlo ke vzniku mnoha takových nesmrtelných kupiček. Takže debordelizuji po kouskách, doslova po pidikousíčkách - vždy vytáhnu třeba jen jednu krabici nebo šuplík, udělám jednu poličku v nějaké skříňce a další den zas - zato ale každý den a efekt je mnohem větší - už mi tu zbývají jen tři menší kupičky (pozůstatky velkých debordelizací), které snad už postupně zvládnu během příštích dní ;-)... 

...stačilo si zkrátka uvědomit, že mou slabou stránkou byla ÚDRŽBA. Pravidelné rutinní činnosti, které jsou totiž stěžejní a při mém počínání chyběly. Ty jsou podle mě základem úspěchu, abych ten hezký domov, který si umím vytvořit (a prezentovat tady na blogu), dovedla také dlouhodobě udržet...

...a tím už se dostávám k tomu svému dřezu, kterým jsem vlastně podle TD začala - pojala jsem to jako takový restart našeho domova - (ano, udělala jsem tu neekologickou "prasárnu" se Savem) a urovnala a protřídila věci kolem něj. Díky tomu vynikly kousky, které jsem si pořídila (některé nedávno, jiné už dřív) a které mi konečně mohou dělat radost. Kávový koutek zůstal jako dřív - dózy od Asa Selection se štítky na popis křídou mám asi nejdéle a nepřestávají mě bavit. Stejně jako rituál s přípravou kávy ve frenchpressu a namletím čerstvé pěkně "růčo". Přibyla Ikea karafa na vodu, úchvatné prkénko od Jane at Home (jedno z prvních), stylová lahev s olivovým olejem od Nicolase Vahé, mycí prostředek na nádobí od Compagnie de Provence (tady jsem ale trochu šlápla vedle - ač je lahvička velmi pěkná, s jejím obsahem zas až tak spokojená nejsem, nepění sice špatně, ale na umytí běžného množství nádobí je ho třeba celkem dost - cca 1 polévková lžíce, což při jeho ceně není zrovna dvakrát ekonomické - daleko lepší (a levnější) "umývač" nádobí je třeba tento z DM drogerie, který budu po vyčerpání originálu do stylové lahvičky přelévat ;-D) a konečně jedna úplná novinka -  "ekologický" lněný hadřík na nádobí od Sew4Home, který byl pro mě jasný "musthave" :-)...

...jak je vidět z rozsahu článku, je toto pro mě zkrátka velké (možná celoživotní) téma ;-). Určitě se časem pochlubím, jak mi to jde (nebo nejde) a třeba objevím další "vychytávky". Teď už ale musím běžet pustit se do bleskového pondělního "Home blessingu" :-D, který mě dnes ještě čeká. A věřím, že než se mi zase podaří dostat se k nějakému psaní, je tu momentálně co číst ;-D...









neděle 21. května 2017

HOMEMADE FRAGRANCE GEL...

...o víkendu jsem při listování v jednom magazínu u babičky natrefila na recept na domácí vonný gel podle Ládi Hrušky ;-). Je to tak jednoduché, že jsem to musela zkusit. Vše, co je na to potřeba, jsem našla doma: skleničky, ideálně s víčkem (těch mám spoustu od jogurtů, marmelád apod.), želatinu (na pečení ji moc nevyužívám, tak mi tu jedna plátková Dr. Oetker ležela ladem), esenciální olej (použila jsem grapefruitový, který dávám do domácí aviváže), lžičku soli a něco na ozdobu - jakékoli plátky citrusů nebo koření typu hřebíček, skořice (to se bude hodit spíš na Vánoce). Já ozdobila jenom jednoduše - plátky citrónu, ale kdybych měla ještě limetku, líbilo by se mi to víc. V původním receptu bylo ještě potravinářské barvivo, třeba červené, ale to jsem nechtěla...

...postup je také jednoduchý: nejprve jsem si udělala želatinu podle návodu na sáčku, v mezičase jsem si nakrájela plátky citrónu (a umyla nádobí, co se od rána nakupilo ;-)), po jejím zchladnutí jsem ji nalila do skleniček, kam jsem předtím dala špetku soli a několik kapek oleje (10-15), zamíchala, přidala plátky citrónu a navrch ještě trošku zasypala solí a zakapala olejíčkem, zavíčkované jsem uložila do lednice, kde želatina po několika hodinách ztuhla. Kdybych nechvátala (musím mít všechno hned), nalila bych želatinu jen do jedné třetiny, přidala citróny, nechala ztuhnout v lednici, potom teprve dolila zbytkem želatiny. Vypadalo by to lépe, protože by mi citróny nevyplavaly nahoru...

...uvidím, jak se mi vonný gel osvědčí. Teď na léto by to byla fajn náhrada za vonné svíčky, protože ty mě baví zapalovat spíš přes zimu. Otevřený jsem nechala zatím jen jeden v obýváku, zbylé dva mám nechané v lednici, zavíčkované by měly vydržet dlouho. Jeho vůně ke mně sem tam dolehne, zatímco ho tu mám, tak uvidíme ;-)...











středa 17. května 2017

CHRISTMAS IN MAY...

...zúčastnila jsem se Blogerské výměny, kterou vymyslely a uspořádaly blogerky Marcela/Nordic Passion a Martina/decór blanc. Moc se mi líbil ten nápad udělat si s někým navzájem radost a poznat další šikovné blogerky a jejich tvorbu. Asi před třemi týdny holky vyzvaly na svých blozích zájemce o účast, aby se hlásily v komentářích (na jednom z blogů), z nich minulý týden vylosovaly dvojice a ty měly za úkol vzájemně se obdarovat nějakým diy dárkem. Zúčastnit se mohli i neblogující...

...byla jsem vylosována do dvojice právě s jednou z hlavních aktérek, Marcelou, na jejíž blog chodím už nějakou tu dobu obdivovat především krásné fotografie, zajímavé diy nápady, šikovné recepty a také schopnost publikovat milé články téměř každý den. Co budu vyrábět, jsem měla z větší části rozmyšlené hned na začátku výzvy, aniž bych věděla, kdo na mě vyjde. Co přesně to nakonec bylo a jak byla Marci spokojená, se dovíme na jejím blogu ;-). Ale teď už bych se ráda pochlubila, čím udělala Marcela radost mně...

...moc jsem se těšila a zároveň byla zvědavá, protože Marcelina tvorba je hodně pestrá a já nepřestanu obdivovat její nadšení a elán zkoušet různé věci a tvořit alespoň něco malého snad každý den. Vypíchnu třeba přáníčka a různé kartičky na zeď, domácí mýdla (a marmelády), abstraktní obrazy, betonové svícny a misky, korálkové dekorace... A tak jsem našla v jejím balíčku dárků hned několik, krásných a voňavých ;-): obraz, přáníčka, mýdlo a to vše doplněné o kartičku s několika milými slovy a voňavý levandulový sáček...

...místo pro obraz jsem měla vymyšlené rychle a myslím, že mu to u nás sluší, alespoň já se nemohu vynadívat. Pořád mi na něj sklouzávají oči, působí klidně a harmonicky. Přáníčka určitě potěší v budoucnu někoho z mých blízkých a na mýdlo se těším moc, protože hand-made mýdla já tuze ráda. Marci psala, že nemá ještě tolik vychytanou vůni a tvar, ale já mám celkem zkušenosti s ručně dělanými mýdly (ráda nakupuji) a myslím, že vůní je s nimi naprosto srovnatelné a tvar mi přijde dokonalý...

...ještě bych se ráda zmínila i o blogu decór blanc, který jsem díky Výměně poznala. Jeho pisatelka Martina má totiž nádherný domov, dělá úžasné betonové výrobky (mísy s peříčkem jsou top) a i moc pěkně píše o životě...