čtvrtek 22. října 2015

SURPRISE IN A BOX...

...nedávno mi jedna má spřízněná duše udělala nečekanou radost, když mi tajně objednala Zajíce v krabici. Já se o Zajících prvně dověděla na blogu u Veroniky a říkala si, že je musím také někdy vyzkoušet. Pak jsem ovšem na milé Zajíce zapomněla...
 
...až do předminulého týdne. Nemohli snad přijít v lepší dobu. Aby mi radost dlouho vydržela, řekla jsem si, že si z ochutnávání zaječích dobrot udělám vždy takovou malou slavnost. Jako první došlo na zeleninový čaj a cizrnové chipsy. Když přijdu z práce domů, obvykle se sháním po něčem do pusy a na zahřátí. "Polévkočaj" jsem měla poprvé a je to bomba, chutnal mi jako nějaká indická polévka. Chipsy jsou také fajn, lhala bych si do kapsy, kdybych nepřiznala, že si občas (ale opravdu sporadicky) na nějaké "chipsové prasárničce" ulítnu a tyto byly opravdu dobré, budiž mi útěchou, že by měli být méně kalorické a dochucené přírodními dochucovadly...
 
 
 
 

... při focení mi dcera často asistuje aneb najděte, co do obrázku nepatří :-D...


neděle 18. října 2015

NEW BIRDS...

...na nějaký čas se u nás zabydlelo pár sýkorek... Jsou odhodlané dělat radost komukoliv a připravené na různá využití. Fantazii se meze nekladou. Mohou z nich být ozdoby na větvičky, vánoční stromeček, originální přívěsky či šperky, hračka pro děti, které potřebují cvičit své prstíky a jemnou motoriku při jejich navlékání...
 
...obvykle platí, že ta první věc, kterou člověk vytvoří, bývá nejlepší, a potom se už jen marně pokouší docílit podobného úspěchu s dalšími. Bylo to tak s krabičkou a podtácky s motivem stromu, které jsem udělala úplně jako první a o které si stále někdo píše. Bohužel ale zásoba Broste ubrousků není bezedná, a tak už momentálně dělám jedny z posledních podtácků. Stejné to bylo i s prvními ptáčky, ubrousky došly, a ač bych ráda udělala radost více lidem, těší se z nich jen pár šťastlivců, kteří moc dlouho neváhali. Ale možná je to nakonec dobře, protože ti dotyční mohou říct, že mají něco jedinečného a neopakovatelného, co nemá každý druhý. Sýkorek také nebude moc, a i když první ptáčky v oblíbenosti třeba nepřekonají, věřím, že si své nové domovy najdou...
 
 
 




sobota 17. října 2015

WASHI LOVE...

...kdo by je nemiloval! Protože mi pomalu docházela zásoba washi pásek, objednala jsem novou várku. A polepit s nimi čajové svíčky jsem chtěla už dlouho... taková pinterestová blbůstka, kterou každý zná, ale vážně moc efektní. Obzvlášť dobře vypadají washipáskové svíčky v různých skleničkách (parádní skleničky jsou od Opočenského jogurtu) či skleněných svícnech. Takže obsah krabičky odhalen, svíčky je v těchto dnech opravdu potřeba mít po ruce...
 
...tyhle dny šediváky nemám moc ráda (kdo by taky jo). Teda měla bych, kdybych je mohla celé prospat. Jenže nemůžu a o to víc energie mě stojí donutit se k nějaké akci. Tak se ji snažím dobít vytvářením jakési atmosféry pomocí dekorací a svíček a vymýšlením a zapisováním si alespoň jedné věci, která mi každý takový den udělá radost. Když si zrekapituluji tento týden, musím uznat, že to s těmi šedivými dny nakonec nebylo tak špatné. Rozsvítily mi je například: stále nové a nové hlášky mé dcery (děti zaberou vždycky), razítko s Krtečkem, které jsem objevila při nahodilém brouzdání po papírnictví a se kterým jsme vesele "protiskaly" jedno odpoledne, opravdu velké překvapení od jedné z mých spřízněných duší (pochlubím se), pozitivno od naší paní učitelky jógy, hrst kaštanů nasbíraná při páteční cestě z práce...
 
 
 




pondělí 12. října 2015

FEATHERS 02...

...na komodě v obýváku mám nové podzimní zákoutí s mými peříčky a krabičkou. Vedle barevných peříček z jara jsem vytvořila ještě tato černobílá. V krabičce mám schované drobné radosti z minulého týdne, brzy o nich bude řeč...
 
 
 



sobota 3. října 2015

PEGS...

...někdy dostanu nápad a jsem o něm přesvědčená, že je geniální... ovšem jen do té doby, než ho zrealizuji. Baví mě věci určené na "popis křídou" (že by profesní deformace?) a jednou mě tak napadlo "upgradovat" tento nápad z pinterestu, který se mi moc líbil. No, trvalo to dlouho a ač taková blbost, šlo to těžce...
 
...ze všeho nejvíc pro mě byl překvapující fakt, že tabulová barva opravdu není balakryl. Smrdí děsně (doporučuji natírání leda venku nebo při něm hodně důkladně větrat), pracovat s ní bez rukavic je nemyslitelné a k natírání je dobré použít pouze ty štětce, kterých se chceme zbavit. Dalším kamenem úrazu pro mě byla totální destrukce nehtů při finálním sestavování kolíčků do původního stavu. Ale mám hotovo a vím bezpečně, že víc už jich dělat nikdy nebudu...
 
...koření od Antonína patří k mým oblíbeným od dob, kdy jsem studovala vysokou. Objednávám si ho stále. Ze směsí nejčastěji používám Aglio Peperoncini (nejvíc do těstovin), Formaggio (do salátů) a Bylinkový steak (při úpravách masa a na grilování). A za jednodruhová koření je pro mě No. 1 Cumin (neboli římský kmín), který je skvělý na grilovanou zeleninu (zejména mrkev) anebo třeba do dýňové polévky...
 
...i přes to utrpení mám z kolíčků radost, černá jim opravdu sluší. Ale pokud by se do nich chtěl někdo pustit, radím vám, nedělejte to ;-)...