...jak už jsem psala minule, nějakou dobu se mi teď nedařilo věnovat se blogu. Nebyla chuť. Tím ale nemyslím, že bych byla z blogování otrávená nebo že by mi chuť do toho něco zkazilo. Spíš nebyla energie, síla. Absolutně. Jako když člověku najednou přestane chutnat kafe...
...a tak jsem alespoň, když to šlo, chodila po návštěvách jinde. Protože blogový svět se nezastavil a točí se dál i beze mě. A o krásné články a úžasné nápady tu není nikdy nouze. Takže jsem si alespoň zapisovala, do čeho bych se mohla pustit, až se chuť vrátí. Zvládla jsem si vytřídit jeden šuplík ve stolku (výkon!!!) a objevila několik zápisníků, u kterých by byla škoda, aby zůstaly prázdné. Je čas zase pomalu plnit stránky...
...a kafe chutná...
Ó to je pocta! Děkuji moc ♥ A je fajn, že kafe zase chutná. Úplně to chápu, někdy se dostaví totální nechuť i u mě :-)
OdpovědětVymazatJá děkuju. Naše mamka vždycky říká, že jak není chuť na kafe, je to už napováženou. ;-) Ale tentokrát je to důvod dočasný a vlastně milý. A už si občas dopřeju ;-).
VymazatV.
Bojuju se strašnou únavou, takže zcela chápu!
OdpovědětVymazatNějak se toho děje moc najednou, viď? Ale co u Tebe pozoruju na blogu a IG, bojuješ statečně a úspěšně ;-), tak hlavně ať brzy žádný boj není třeba ;-).
VymazatV.