pondělí 19. srpna 2019

BYDLÍME...

...už v novém. Pominu-li nějaký ten týden, vyšlo to přesně na páté výročí existence mého blogu. (Za touto tečkou necht´ si moji čtenáři představí bouřlivý ohňostroj.) Máme za sebou hlavní část stěhování a já pomaličku zabydluji...

...co napsat k samotnému stěhování? No, mám-li to shrnout diplomaticky, ukázalo se, že nejsem zas až takový minimalista, jak jsem si o sobě nadutě myslela ;-D. Nechápu to, opravdu jsem poslední rok poctivě třídila a vyklízela, aby se nám stěhování (a nejen to) zjednodušilo, a stejně to byl (a pořád je) mazec. Těch věcí! Přidávám prvních pár obrázků z těchto dnů...






...ano, skoro by to mohla být reklama na Ikeu, máme odtud opravdu hodně věcí ;-)...


sobota 3. srpna 2019

DOMEK: KOUPELNA

...první místnost hotová, umytá a připravená k zabydlení. Teda, nepočítám kotelnu a wc, které byly o něco dřív. Ukazovat je tady mi připadalo nepatřičné, ale jsou udělány v podobném duchu právě jako koupelna (stejný obklad, dlažba...), tak by to bylo asi i zbytečné...

...koupelnu jsem chtěla jednoduchou a praktickou, nenáročnou na úklid, s dostatkem úložného prostoru. Věřím, že tyto požadavky splňovat bude. Od truhláře jsme si nechali vyrobit vestavěnou skříň, v níž je vpravo připravený prostor pro pračku se sušičkou a vlevo uzavíratelná skříňka s poličkami uvnitř. V ní bude umístěn vak na špinavé prádlo (myslím, že nějaká polička se využije i na čisté prádlo k vyžehlení ;-D), dále se tam určitě vejdou veškeré kosmetické a úklidové prostředky, včetně arsenálu potřebného k praní prádla. Vanu asi budeme využívat sporadicky, jsme zvyklí se hlavně sprchovat, ale nějak jsem si koupelnu bez ní nedovedla představit, navíc místo na ni bylo a ještě ke všemu jsme využili přímo vanu, která už zde (v domě) byla...

...nechtěla jsem poličky a takové ty všelijaké malé úložné prvky, které jsou možná šikovné, ale já to strašně nerada čistím. Takže na mýdla a šampóny se vytvořily pouze dvě niky, jedna za vanou, druhá ve sprše. Sprchový kout je úplně jednoduchý, žádná buňka s vaničkou (já to moc nemusím - zase hlavně kvůli složitému čištění), je vytvořen pouze z dlažby mírně se svažující ke kanálku a jedné skleněné desky. Uvidíme, jestli bude potřeba ještě nějakého dalšího zakrytí, aby voda příliš necákala ven, ale já doufám, že ne (já se třeba umím sprchovat i bez zbytečného okolního zacákání ;-D)...

...a co se prostoru kolem umyvadla týká, opět nic složitého, díky vestavěné skříni nebylo nutné mít skříňku pod ním velkou. Hledali jsme nějakou v dekoru dřeva, aby nám pomohla místnost malinko "zateplit". To nám dalo docela práci, najít takovou, aby se nám líbil odstín dekoru, aby pasovala pod vybrané umyvadlo a aby neměla úchytky (protože s nimi to byl většinou děs). Takže jsme zkombinovali skříňku Siko s umyvadlem Ravak a při tom všem koukání na design zapomněli zkontrolovat jejich rozměry hloubky. A tak se stalo, že při sestavování jsme zjistili, že je umyvadlo delší než skříňka (no jsme amatéři nejvyššího kalibru). Naštěstí nám pomohl truhlář, který nám ke skříňce vyrobil nové, delší boky, a dokonce trefil i barvu dekoru (to se mu ne vždy a jinde povedlo, ale o tom jindy). Nad umyvadlo jsme zavěsili galerku se zrcadlem, také ze Sika, mám ráda kartáčky, pasty a podobné věci schované. Veškeré baterie jsou opět Siko (pokud by někoho zajímal konkrétní typ, napíšu do komentářů)...

...musím říct, že samotnou mě finální podoba koupelny překvapila. Já si totiž nikdy nedovedu úplně představit celek, nemám tu schopnost, jdu spíš po jednotlivých detailech, které se mi líbí, a čekám, co z nich pak dohromady vznikne. Tím pádem koupelna dopadla snad ještě minimalističtěji, než jsem předpokládala. Chtěla bych jí dát ještě aspoň špetku rustikálna (ale zároveň jsem na to asi srab), tak snad to zachrání nějaké doplňky ;-)...



...pár drobností přece jenom chybí, třeba úchytky na dvířka skříně...

...nebo držáčky na sprchy...

...a taky háčky na ručníky :-D...


neděle 28. července 2019

DOMEK: NATÍRACÍ MARATON...

...zdravím všechny zase po delší době... ještě malé strpení a budu tu snad častěji. Patří se, abych podala zevrubnou zprávu o tom, zda jsem všechny ty dveře teda natřela nebo nenatřela. A s radostí se musím pochlubit, že nakonec NATŘELA!!! No, trvalo to, já vím, a nemít babičky, natírala bych asi ještě na Vánoce...

...ráda bych se tady podělila o své nabyté zkušenosti, dokud jsou ještě čerstvé, třeba se budou někomu hodit. Takže, bylo potřeba natřít osmero dveří a k nim patřičných zárubní (se zárubněmi pomáhal natírat partner, dveře jsou čistě moje práce). Měli jsme nakoupeny dva druhy dveří (z Bauhausu), patery plné (z nich dvoje užší k záchodu a do sklepa) a troje se skleněnou výplní (původně jsme měli vybrané z letáku malinko jiné typy, ale partnerovi při nákupu lehce selhala paměť a pořídil tyto, což jsem zpočátku trošku nelibě nesla, ale jen do té doby, než jsem je uviděla hotové a zavěšené na svém místě). Některé z nich nám ještě truhlář speciálně upravoval jako posuvné s připevněním pojezdů na stěnu. Zároveň nám vyráběl i zárubně. Já osobně chvilku koketovala i s myšlenkou na výrobu tzv. Barn Door, ale partnerovi se to rustikální kování v kombinaci s dřevěnou deskou příliš nezamlouvalo...

...dále jsem si nakoupila několik plechovek proslulé křídové barvy Annie Sloan, odstín Pure. V průběhu natírání jsem pak zjistila dvě věci. Za prvé, že není bílá jako bílá, a za druhé, že křídový povrch je sice vysoce estetický, ale neomyvatelný. Zkrátka, když jsme první hotové dveře slavnostně opřeli o stěnu, nejenže na nich zůstala obtisknutá partnerova zaprášená ruka (která z povrchu nešla smýt), ale po nalakování navíc barva dveří vedle bílé stěny působila spíš smetanovým dojmem. Naštěstí jsem se tu svěřila a Marcelka mě nasměrovala zpět k mému oblíbenému Balakrylu. Původně jsem si totiž myslela, že smetanový nádech dveře získaly až po nalakování Sportakrylem. Ale nakonec se ukázalo, že "chyba" byla v barvě. Když jsem zkusila dveře natřít Balakrylem a poté také nalakovat, zůstaly dveře krásně sněhově bílé...

...takže nakonec jsem postupovala takto: dveře jsem nejprve suchým hadrem očistila, dala první dva nátěry (dokud byla zásoba Annie Sloan, používala jsem tu, protože pěkně kryje, když došla, tak Balakryl), po zaschnutí jsem dveře obrousila do hladka (smirkovým papírem a ruční bruskou). Potom jsem dávala další 3-4 vrstvy, z nichž poslední dvě už byly čistě jenom Balakrylem. Obě barvy jsem trošku ředila vodou. Nedokážu přesně určit, v jakém poměru jsem ředila, řídila jsem se citem. Annie Sloan je hodně hustá, když se zředí, lépe se s ní pracuje, i když se potom musí dát více vrstev. To samé platí i pro Balakryl. Na závěr jsem dveře nalakovala bezbarvým matným lakem Sportakryl. Nanášela jsem ho ve dvou jemných vrstvách. (Lak je vhodné použít kvůli budoucí snadné údržbě natírané věci.)...

...trošku mě ještě potrápily ty prosklené dveře. Abych tolik nezamatlala sklo barvou, všechny čtverečky jsem si před natíráním pečlivě oblepila páskou, to mě trochu zdržovalo. Co se týká případných nechtěných cákanců na skle či na podlaze (i bez nich se to neobešlo), tak Annie Sloan jde smýt dobře, s Balakrylem (po zaschnutí) je to horší, musí se spíš seškrábat něčím ostrým (žiletkou, perořízkem), ale jde to...

...nakonec jsem tedy zůstala věrná Balakrylu. Ukázalo se, že má podobné vlastnosti jako Annie Sloan, navíc je o poznání levnější. Na druhou stranu si myslím, že Annie Sloan umí lépe krýt, ale to nejspíš ukáže čas. A oproti Balakrylu by měla umět natřít i věci, které už někdy natírané byly, a tento nátěr se nemusí složitě odstraňovat. To ale v mém případě nebylo potřeba...

...nakonec nabízím krátkou fotografickou procházku celým procesem. V těchto dnech už je většina dveří na svých místech, dokonce mají i kliky. Zbývá už je jen dočistit. A jestli někoho zajímá, jak to dopadlo s mou vášní k natírání, tak ho mohu ubezpečit, že jsem ani po této zkušenosti na něj nezanevřela. Celý proces mě bavil a už mám v hlavě nachystané další natírací projekty...



...slavné oblepování skleněných tabulek...

...první montáž hotových zárubní...

 
...rozdíl v bílé od Balakrylu a od Annie Sloan... myslím, že je patrný i přes nekvalitní foto...