ORCHIDS AFTER YEAR...

...uplynul rok od radikálního řezu, který jsem provedla s našimi orchidejemi, a ačkoliv to s nimi během něho vypadalo všelijak, doufám, že dnes už mohu konečně říct, nejhorší je za námi, přežily se ztrátou jedné kytičky (na svoji obranu musím konstatovat, že byla špatná už delší dobu před tím). Nakonec jsem vlastně uvítala, že jich je o něco méně, polička alespoň nepůsobí tak přecpaně a ostatní holky mají víc místa pro svůj rozpuk...

...orchidejím se nakonec opravdu podařilo zapustit kořínky nové a pěkně se jimi provrtat novým substrátem, listy se víc zazelenaly a pomalu rostou nové. Ani jedna od té doby zatím ale nerozkvetla, sice byly nějaké snahy o vyrašení poupat, ale nebyla síla to utáhnout dál. Myslím, že to chce ještě čas, a věřím jim, určitě budou zase kvést...

...mám teď nějaké "kamínkové období", spustila to moje dcera, která mi přinesla jen tak tři kamínky z vycházky, a já posléze prošla své kamenné zásoby a pár jich přidala. U některých už ani nevím, jak jsem k nim přišla, u některých to vím naopak přesně. Třeba dekoraci ze dvou kamenů slepených k sobě mám od jedné své žačky, která mi ji dala před první mateřskou dovolenou. Některé jsou "obyčejné kamínky" a některé vzácnější minerály, akorát už jsem zapomněla jejich názvy. A také jsem zapomněla, jaké mají účinky. Věřím totiž v energii kamenů. A věřím, že i když jsem je tady naaranžovala jen "podle oka", aby mi ladily s tácky, bude i tak jejich energie příznivá pro orchideje a koneckonců i pro nás...

STONES...

...už mám první podzimní dekoraci ;-). Rychlou, vyrobenou z domácích zásob a ještě s terapeutickými účinky. Pomalované kamínky - tohle diy jsem chtěla vyzkoušet už kdysi a nedávno mi to připomněla na svém blogu Marcela. Já jsem se ovšem nepustila do malování, ale do lepení ;-). Vystříhala jsem si z ubrousků drobné motivy, které by se mohly hodit, vyštrachala z krabice bílé dekorativní kamínky z Kiku a povýšila je na dekoraci vlastní...

...protože jsou kamínky bílé, nemusela jsem se zdržovat s natíráním a byly hotové v cuku letu. A tak jsem si našla novou zábavu, protože lepení je silně návykové, a hlavně jsem z nich nadšená! Ještě větší radost z nich má dcera (ta větší), která si je okamžitě vzala na hraní...

...dcera si ode mě bere kamínky a já si zas půjčuju její šišky...

ORCHIDS...

...orchideje se v jednu určitou dobu staly pro mé okolí jakýmsi vděčným dárkem pro mě, a tak mě jimi obvykle k mým svátkům nebo narozeninám s oblibou všichni obdarovávali, až jsem tomu musela učinit přítrž a vyhlásit stopku novým přírůstkům. Vím, že to pro některé z mých nejbližších (a možná i pro někoho dalšího) je těžké pochopit, ale já obvykle z květinových darů neskáču radostí, a to koneckonců co se týká všech pokojových rostlin. Důvodů je hned několik. Za prvé (a to už jsem tu určitě několikrát psala) jsem k pokojovým rostlinám nikdy neměla žádný extra vztah (péče o ně mě prostě moc nebaví), za druhé si zeleň do bytu nejraději vybírám podle sebe (mám své oblíbence, zejména ty nejméně náročné, které toho po mně moc nechtějí a přesto dokáží být stále krásné - takových je ale zatraceně málo) a za třetí u nás pro kytky jednoduše není dost místa...

...no, a co se orchidejí týče, mám raději třeba jen jednu jako solitér než celou sbírku. Na druhou stranu musím ty naše ale pochválit, protože je máme už několik let, péči jim věnuji minimální, a ony mi i přesto každoročně neúnavně kvetou. Většinou si přes léto dají pauzu a s podzimem potom vyženou nové šlahouny s mnoha poupaty, takže na Vánoce už všechny začínají kvést a obvykle jim to vydrží až do jara, poslední kvítky opadávají koncem května a po létě vše začíná nanovo. Za tu dobu, co je máme, jsem je nikdy nehnojila, nepřesazovala a ani vlastně nezalévala, jediné, co jsem jim dopřávala, byla vydatná koupel jednou za čas. Vlastně vůbec netuším, jak bych se o ně měla starat, podle svých průzkumů jsem zjistila, že s nimi dělá každý něco jiného...

...co mi ale už delší dobu vadilo, bylo to, že se holky samozřejmě čím dál víc rozrůstaly, v podstatě "vylézaly" z květináčů, až to vypadalo, že se jednoho dne seberou a zkrátka půjdou někam, kde jim snad bude lépe. Vůbec to nevypadalo hezky. Přesazení bylo nevyhnutelné, i když se mi do toho taaak nechtělo. Nakonec jsem zatnula zuby, koupila substrát a pustila se do toho. Pěkně jsem je všechny zkrátila, zabalila do nové peřinky a děj se vůle boží, výsledek je nejistý. Vůbec netuším, jestli jsem to udělala správně a ony můj zákrok přežijí...

...orchideje si u nás trůní na poličce u okna v kuchyni (máme vyzkoušeno, že tam jim to svědčí) doteď jsem je měla zastrkané v květnících ve stylu "každý pes, jiná ves" (ano, i to něco dokazuje o mém vztahu k nim), ale po přesazení jsem se rozhodla, že je nechám jen tak v těch plastových průhledných, aby měly kořeny co nejvíce světla, dopřála jsem jim sprchu (takový malý pralesní deštíček ;-D) a rozestavila je na Kaleido tácky od Hay. Ty jsem si pořídila už dříve, protože jsem je vždycky moc chtěla, ale vlastně jsem nevěděla pořádně, co s nimi. Teď to vypadá, že snad konečně našly své důstojné uplatnění. A protože orchidejí je víc než tácků a nechce se mi hned pořizovat další, doplnila jsem je o mramorový podtácek od Madam Stoltz, který mi tu už také pěkně dlouho ležel nevyužitý...

CREATIVE CORNER...

...komodu jakožto mé nejobvyklejší místo pro obměnu dekorací jsem tentokrát využila maličko jinak, s trochou nadsázky by se dalo říct jako takový můj malý tvůrčí koutek. S nadcházejícími prázdninami by mě měl motivovat k tomu konečně se zase po dlouhé době pustit do toho, co mě moc baví a na co se mi v posledních měsících bohužel nedostávalo času a sil. K ubrouskování a natírání. Pořídila jsem si na to zásobu nových štětců a krásných ubrousků (u kterých nevím, který použít dřív) a hlavně, v hlavě mi dřímají nápady staré téměř rok, nejvyšší čas se do nich pustit (ještěže si je píšu!)...

...docela dlouho se mi materiál na decoupage povaloval v různých krabicích všemožně po bytě. Až jsem si vzpomněla, že mám v šuplíku nevyužitý velký Le sac. Do něj se pohodlně vešly všechny ty hadry, smirkové papíry, laky, lepidla a balakryl, navíc pytel vypadá v obýváku stylověji než staré kartonové krabice... Nedávno jsem mu pořídila ještě menšího brášku, ten se zase hodí na ubrousky. Takže mám všechno připravené po ruce, jen začít. No, a protože při natírání dostávají ruce zabrat (rukavice nepoužívám), o jejich péči se po výkonu postará krém na ruce STOP THE WATER... s okurkou a limetou, který jsem si zamilovala pro jeho úžasnou vůni, stylový obal a rychlé vstřebávání...

...také se těším, až budou štětce ve sklenici použité a upatlané od barvy, působí to děsně umělecky (ha ha). A lopatkovec, chudák, nutně potřebuje přesadit, dostává ode mě zabrat, ale nevzdává se a spolu s kaleido táckem vnáší trochu svěží zeleně do našeho jinak natural beige obýváku ;-)...



LET'S PLAY...

...aby to tu nebylo pořád jen o nákupech;-), přidávám tip na jedno superrychlé diy pro maminky s dětmi. Já se vždycky moc těšila na dobu, až bude má dcera ve věku, kdy už spolu budeme moci tvořit nebo kdy já jí něco vytvořím a ona to ocení. No, věk už bychom měli, akorát ta vize s mou kreativností lehce pokulhává. Kromě ptáčkových magnetek, draka a obtisknutých ruček, když byla malinká, jsem se nedokopala k ničemu...

...a tak alespoň včera, když bylo volno, jsme se s dcerou na chvilku "vrátily" do dob, kdy jsme spolu doma vegetily, a užily si lazy pyžamové dopoledne a odpolední vycházku spojily s návštěvou papírnictví a nákupem potřebného materiálu na výrobu "rybářské výbavy". Na tenhle nápad mě přivedla kamarádka Lenka (jak jinak, já sama málokdy něco vymyslím) už před pár lety, tehdy mě to děsně nadchlo, a pak už bylo jen potřeba počkat, až na to budu mít dítě vhodného věku ;-D...

...také je super, že všechny (nebo téměř všechny) věci, které na výrobu potřebujeme, má každý doma. Je tedy potřeba mít: nůžky, pevnější barevný papír na rybičky (ideální je vlnitá lepenka různých barev, my sehnali duhovou) - pokud nemáme papír dost pevný, lze ho podlepit čtvrtkou nebo kouskem kartonu apod., dále je potřeba někde doma vyštrachat pár kovových kancelářských sponek, kousek magnetu (ideální je samolepicí), kousek provázku a tyčku (třeba od lampiónu nebo i jenom klacík). Jak je to dál snad ani nemusím popisovat, vše je vidět na obrázcích. Nápaditosti se meze nekladou a kdo chce být ještě víc tvůrčí, může použít vlnitou lepenku bílou a nechat potomka, aby si rybičky vymaloval sám...

...u nás se "rybářova výbava" setkala s nadšením, navíc je to hra, která vede dítě k tomu, aby se dokázalo na něco soustředit, ono chytit rybku na proutek bez pomoci druhé ruky není zas tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Hraček tohoto typu jsou samozřejmě plné obchody, ale nemusíme vše kupovat, že? ;-) Tak veselou zábavu...

IN A HURRY...

...představuji prototyp "odfláknutého adventního svícnu" ;-). Letos ze mě asi nic kreativního nevypadne. Vymyšlený a "sestavený" byl velice rychle, během několika málo minut. Použila jsem vytoužený tácek od Hay, černý parůžek od Madam Stoltz, obyčejnou svíčku z drogerie jsem opatřila nálepkou s číslicemi (byla k dostání na ND) a přidala pár oříšků, které pro mě symbolizují tradiční české Vánoce. Tento multikulturní mix ještě doplňuje (nádherná!) utěrka s vlkem od By Nord, kterou momentálně požívám jako dekorační prostírání...