...nedávno jsem si uvědomila a trošku nerada přiznala, že čím dál tím víc rozhoduji o tom, co v našem bytě bude na očích a co ne. Párkrát už se totiž stalo, že partner přinesl domů třeba pohár z nějakého maloligového fotbalového turnaje, dětské modely aut nebo "retro" rádio, které nehraje, a hrdě si je (k mé nevoli) vystavil. A já pak postupně časem tyto věci nenápadně odklidila z dohledu. A uznávám, že to nebylo fér ;-)...
...podobně se před nějakým tím týdnem u mých plakátů zničehonic objevila stará žárovka. Partner mi ji potom i přes můj nechápavý výraz s nadšením ukazoval zblízka, abych si dobře všimla zajímavě spleteného vlákna uvnitř... (?) Po této epizodě jsem jednou večer narazila na smutně vystavený plakát motorky úplně vespodu naší knihovny. Abych tedy udělala partnerovi radost, plakát jsem dala do rámečku a vystavila ho na čestné místo vedle těch mých. Nakonec z něho mám radost i já. (Akorát ta žárovka se, myslím, brzy zase někam ztratí)...
Veru, to je přesný:). Já se v tom teda poznávám - jen s tím rozdílem, že můj muž si ani nemá co vystavit:-D. Ale kdyby měl, určitě bych to plíživě taky schovávala:-D. On "vystavuje" jen nepořádek... Tohle je ale moc hezký! A je to fér, to je fakt:). L.
OdpovědětVymazatU nás jsou na to vystavování nepořádku dva, také dcera je v tom přebornice ;-), ale to bude podobné asi všude... Děkuju, Luci, a měj se fajnově!
OdpovědětVymazatV.