pondělí 2. října 2017

MY WARDROBE...

...že mám minimalistický šatník a jedu slow fashion ;-), vyplynulo víceméně ze situace (mateřská a málo místa), nežli z nějakého mého přílišného úsilí. I když jsem se vždycky snažila oblékat tak, aby mi to slušelo, s nákupy oblečení jsem to nikdy moc nepřeháněla a vždy jsem ho měla spíš méně. A teď si troufnu říct, že v této oblasti už jsem opravdový minimalista ;-), mám skutečně jen to, co potřebuji a nosím, nic zbytečného navíc (naopak občas pociťuji lehký nedostatek ;-D)...

...poté, co jsem se vypořádala s šatníky svých dcer, vrhla jsem se na ten svůj (jestli si někdy troufnu i na partnerův, to tedy nevím ;-D). Vyklízela jsem a třídila naněkolikrát. Tohle je výsledek a víc už nejspíš ubírat nebudu, raději bych chtěla dodržovat pravidlo, že za každý nový kousek poputuje jiný pryč. S oblečením jsem vytřídila také veškeré doplňky jako šály, kabelky, pásky, šperky a bižuterii... 

...šlo mi o to, abych tyto věci měla co možná nejvíce pohromadě a hezky přehledně uspořádané. Trika, topy, halenky a svetry visí na ramínkách, v koších vespodu skříně mám tašky a kabelky a oblečení "na doma a na ven" složené KonMari metodou. Na šperky a bižuterii se mi osvědčily průhledné krabičky od čokoládových bonbonů Ferrero Rocher, díky nimž nebudu na tyto doplňky tolik zapomínat (tenhle tip mám od Šárky z MMB). Vsunovací drátěný box jsem si jednou pořídila v Lidlu a teď se mi hezky hodí na pásky a hodinky, které jako jediné z bižuterie vlastně pravidelně nosím. Svíčky a mýdlo jsou tu kvůli vůni, protože nepoužívám aviváž... 

...ještě mám samozřejmě několikero džín a kalhot, jednu nebo dvě sukně (sukně obecně kdovíproč nenosím), ty mám na ramínkách hned vedle, v druhé části skříně, o kus dál v zásuvkách spodní prádlo a ve skříni na chodbě šaty, saka, kabáty a bundy. Ne, že bych si stanovila nějaký limit, kolik kusů oblečení můžu mít, ale jen tak ze zvědavosti jsem si to zkusila spočítat a došla jsem k těmto číslům: veškerého oblečení, které opravdu používám a nosím (letní i zimní dohromady, bez spodního prádla samozřejmě) mám zhruba sedmdesát kousků, s botama se vejdu do desíti... 

...nutno dodat, že většina z toho je starší dvou let (za poslední dobu jsem si koupila snad jen nějaké tričko). A proto bych v budoucnu ráda něco obměnila, hlavně budu chtít pěkné, kvalitní džíny, novou bílou košili/halenku, zimní kabát, jarní sako a líbil by se mi nějaký zajímavý lněný top, ideálně od českého výrobce. Mé oblíbené barvy jsou jasné (ne nadarmo se říká, že styl bydlení a oblékání se často prolínají) - černá, bílá, všechny odstíny šedi, modrá, béžová. Nechci tady říkat, že se mi jiné barvy nelíbí, ale v čemkoli z barevné škály od žluté, přes oranžovou, až k červené jsem se nikdy necítila dobře...

...no, a teď mě ještě čeká práce s vytříděnými kupičkami - jedna poputuje do kontejneru s oblečením, jedna bude darována (a co z ní zbyde, dostane charita) a jednu nafotím na vinted.cz a zkusím prodat (to jsou hlavně mé nákupní omyly, veskrze nové kusy)...

...pozorní čtenáři si jistě všimli, že jsem uklízela a třídila i tady na blogu ;-). Ráda bych sem vnesla víc toho, o co se zajímám. Proto ty "šuplíčky" nahoře, které jsou zatím prázdné, ale věřím, že během října se mi podaří začít je plnit. S jedním jsem začala právě teď - pod kolonkou MINIMALISMUS můžete sledovat mou cestu ke zjednodušení mého života...









...v horní poličce jsou župany a věci na spaní...
...tady musím podotknout, že mi KonMari metoda moc pomohla při skládání právě županů, s kterými jsem si nevěděla dlouho rady...

14 komentářů:

  1. No to vypada krasne, i ta rada stejnych raminek. To u me je kazdy pes jina ves. Ale jinak skladani 'na stojaka' podle Marie Kondo mi taky moc vyhovuje. Jen se chci jeste zeptat, jak se vam osvedcuje to razeni veci na raminkach podle barvy? Ja radim podle typu (tedy halenky pohromade, pak svetry atd.) a nejak si to neumim predstavit jinak, neni v tom pak zmatek? Preji Vam, at ta skrin vypada stale tak uklizene a fandim slow fashion (mam to stejne, take furt tocim par oblibenych kousku :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Májo, ramínka jsem sjednotila jako první ;-), je to už nějaký čas, tahle tenkrát prodávala Šárka (MMB), myslím, že podobná se dají sehnat v Jysku za celkem slušný peníz. Jsou výhodná tím, jak jsou tenká, takže nezaberou i s oblečením moc místa a to se mi tady zrovna hodí - na tomhle malém prostoru se mi díky nim vejde až 30 kousků. Jinak všude jinde máme klasická dřevěná. Co se týká řazení podle barvy, mám to tak, že tady jsem prostě dala přednost "vzhledu před praktičností" ;-), líbí se mi to tak víc a typy obleční "napřeskáčku" mi tady v tom případě nevadí - vše mám na očích a zmatek nepociťuji ;-)... A co se týká udržitelnosti tohoto stavu, věřím, že to půjde, pokud budu udržovat stále stejné množství věcí. Myslím, že příčinou chaosu bývá právě příliš mnoho věcí (alespoň u mě)...
      V.

      Vymazat
  2. Milá Veru, to je nádhera! Obdivuji tvůj smysl pro pořádek a to, jak jsi dokázala šatník zredukovat. Máš to opravdu krásně zorganizované, i ty doplňky a šperky, beru si inspiraci. :) Já jsem také spoustu věcí vytřídila, vlastně redukuji neustále a nemám nic pořádného na sebe, navíc ta houpačka mé těhotenské-poporodní-normální váhy v posledních skoro pěti letech... Teď třeba skutečně nemám téměř co obléct a nechce se mi nakupovat na devadesátikilovou postavu. U dětského je mi zase vždycky líto něco opravdu nadobro vyhodit, říkám si, že to ještě děti dotrhají u lesa... Jinak jsem se alespoň pohnula v tom přístupu k nakupování, bezhlavě už něco pořídím zřídkakdy a vybírám si spíš z udržitelné módy, bio a přírodních materiálů atd. podle hesla méně, ale kvalitněji. :) Přeji krásný podzim, Veronika. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Veru, moc děkuju za pochvalu a milou návštěvu! <3 Ona ta redukce šatníku trvala poměrně dlouho, vlastně nějaký ten rok. Dopracovávala jsem se k tomu postupně a tohle teď beru jako jakýsi start pro jeho budoucí obměnu - nakupovat oblečení bych chtěla v podobném duchu jako jsi to napsala ;-). V těhotenství jsem řešila podobné problémy jako ty (hlavně u první dcery), jsem štíhlý člověk, ale v těhotenství jsem vždy poporostla o dvě až tři velikosti a připadalo mi zbytečné pořizovat příliš tak velkého oblečení. Takže jsem měla hodně věcí půjčených - od kamarádek a ke konci taky od mamky ;-). Rychle se to přehouplo a teď jsem ráda, že jsem moc neinvestovala. Dětské oblečení je mi také líto dávat pryč, spoustu věcí holčičky ani pořádně neunosily, je to trochu nostalgické, když to procházím. Na druhou stranu ale co s tím? Nechávat si všechny věci prostě nemůžeme, hlavně kvůli místu...
      Měj se moc krásně, myslím na Tebe a přeju krásné zvládnutí posledních týdnů a velkého finále! <3
      V.

      Vymazat
  3. Pekny! Ja ted delala taky cistku, ale ty ses do toho oprela vic. A jeste ke vsemu jsi nam dala vymluvu proc koupit ferrero :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, jak už jsem psala Verče v předchozím komentáři, opírala jsem se do toho poměrně dlouhou dobu (a dost se mi často nechtělo). Takhle to vypadá skoro až idylicky, ale je za tím dlouhá cesta (a taky spousta plných igelitek ve sklepě čekajících na udání - něco prostě nešlo přímo vyhodit)... No, a krabičky od Ferrera jsou skvělé (o samotných bonbonech ani nemluvím - dvě mouchy ;-D)... Děkuju! <3
      V.

      Vymazat
  4. Anonymní10/03/2017

    Mám to presne tak ako Ty:-)
    Ty to máš ešte dokonalejšie!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, to je milé zjištění, kolik toho máme společného ;-)... Moc děkuji :-* <3
      V.

      Vymazat
  5. Máš můj obdiv. Závidím, že jsi to dotáhla do zdárného cíle. M. Taková krásná podívaná to je.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, Marci. Nebylo to vůbec snadné, táhlo se to a často nebyla chuť. Ale jsem ráda, že jsem se k tomu donutila a naposté už to vzala fakt z gruntu a bez kompromisů. Je to jen zlomek mé minimalistické cesty, ale zase jsem o krok dál ;-)...
      V.

      Vymazat
  6. Teda Veru, to je velká paráda! Moc Tě obdivuju, jak jsi to zvládla. Já už mám načteno, ale nějak se k tomu třídění nemůžu dokopat. Pořád si říkám, jestli něco, co vyhodím, mi nebude za chvíli chybět. Pak takové ty věci typu: to se bude hodit ještě na chalupu...No děs :D Jsi inspirace veliká!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, moc děkuju! <3 Říkala jsem si samozřejmě úplně to samé. Ale pak jsem si uvědomila, že těch věcí, co se "mohou hodit na chalupu" mám zbytečně moc a že mi bude bohatě stačit nechat si na takovéhle příležitosti dvoje staré kalhoty, dvě - tři trika, mikinu, případně starý svetr (podobně jsem zúžila věci "na doma") a prostě jsem to riskla a zbytek odnesla do kontejneru. A s tím, že by mi mohlo začít něco chybět, jsem se rozhodla to brát tak, že pokud taková situace nastane, budu si muset poradit, jako kdybych byla někde na cestách a musela se spolehnout jen na obsah svého zavazadla a holt nějak zaimprovizovat ;-)...
      V.

      Vymazat
    2. Jo, to je fajn přístup. Je pravda, že na té chalupě stejně točím pár věcí a většinu těch, co si na ni schovávám, tam ve skutečnosti stejně nikdy nosit nebudu. Asi se do toho taky pustím, díky za inspiraci! :))

      Vymazat
    3. I já děkuju! A pokud jsem Tě namotivovala, těší mě to dvojnásob! ;-)...
      V.

      Vymazat


Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.