...myslím, že spousta mých vrstevnic měla kdysi ve svém pokojíčku tuhle krásku ;-). Ta moje byla tedy původně smetanová a samozřejmě dost zašlá, a tak musela dostat nový kabátek. Takže jsem si trošku zarelaxovala u broušení a natírání a slavnostně ji předala své dceři jako rodinný poklad...
...mám vždycky radost, když najdu něco, co se ještě může hodit, obzvlášť když se jedná o něco, co bych jinak musela/chtěla pořizovat nové. Neumím sice moc obcházet bazary, second handy nebo popelnice, ale sem tam "objevím" nějaký ten zapomenutý skvost doma nebo u rodičů. Takhle to bylo třeba s postýlkou pro panenky po mně, která potřebovala slepit a natřít (původně byla ponechána v přírodním dřevěném odstínu) a přidělat záclonky po stranách (samozřejmě ze zbytku staré záclony). Dokonce i panenka je po mně. Byla jedna z mých nejmilejších a říkala jsem jí Deniska :-). No, a někdy je mi líto i vyhodit krabice od bot... Zrovna tyhle od dětských botek se mi natolik zalíbily, že jsem je hrdě vystavila na komodě. Dcera má spoustu drobných pokladů, které do nich může ukrýt...